Inteligence mé dcery je až zarážející

Mám velmi inteligentní dceru. Jestli o této skutečnosti někdo pochybuje, nemusí se bát to říct nahlas. Jako hrdý a nesmlouvavý otec si o tom s kýmkoliv rád pohovořím. Jsem ochotný vyslechnout jiný názor, ovšem za svou reakci neručím.

Malá tento sympatický rys podědila samozřejmě po mamince. Po mně má zase vytříbené taneční nadání a skvělý procítěný zpěv.

K tvrzení, že má nadprůměrné IQ, mě vede tento náš nedávný rozhovor.

Dcerka: „To je had.“

Já: „Kde je had.“

Dcerka „Tady. Papat.“ (ukazuje v knížce Kniha džunglí, kde chce had Ká schlamstnout Mauglího)

Já: „Hmm, on papá chlapečka?“

Dcerka: „Já papat hada.“

Já: „Ty budeš papat hada? Jak můžeš papat hada, když se ho bojíš?“ (Vidím, jak to nebohé dítě mou pitomou otázkou trpí. Dívá se na mě nechápavě asi dvě sekundy)

Dcerka: „Mám pusu.“

Co dodat? Jsem šťastný otec :-)