Ať ochránci lidských práv prožijí den v romské rodině

Tak nám slavná Amnesty International zjistila, že přetrvává každodenní diskriminace romských dětí ve školách. Je to prý proto, „že se české vládě stále nedaří vypořádat se ve školství s hluboce zakořeněnou předpojatostí vůči Romům.“ Vážení, to není kvůli vládě, ale kvůli chování velké části romského etnika. Všichni vidíme, jak jsou Romové jiní. Kdo to nevidí, je slepý (nevidomí prominou). Můj pohled je samozřejmě dost poznamenán tím, že jsem v dětství od Romů dostal několikrát přes hubu.

iDnes cituje generálního tajemníka Amnesty International Salila Shettyho.  Tvrdí, že „rozšířená segregace romských dětí je příklad systematického předsudečného jednání. Školy jim dávají poznat, co je diskriminace, už ve velmi raném věku.“

Ono je to ale asi trochu jinak. Možná kdyby se romské děti chovaly ve škole tak, jak se ve škole chovat má, nedocházelo by k diskriminaci, a nějaký pan Shetty by se k tomu nemusel vyjadřovat. Navrhuji, aby se někdo z Amnesty International přijel podívat osobně do některé školy, jak to chodí. Anebo může prožít den v typické romské rodině.

Nejsem z těch, kteří by všechny Romy házeli do jednoho pytle. Vidím kolem sebe spoustu slušných rodin, s nimiž nemám problém. Přesto jsou mé zkušenosti s tímto etnikem veskrze negativní a vždycky mám při setkání s nimi takový divný pocit. Raději se proto Romům vyhýbám. Proč? Je to jednoduché. Protože jsou Romové tak jiní.