Porazíme aktuální inflaci?

Jsou evropské ekonomiky dostatečně silné, aby inflaci zvládly? Mohou centrální banky zhoršit situaci? Kdo za inflaci může?

Poradíme si s aktuální inflací?

Ronald Ižip:
Poradíme si. Je len otázka, že v akom časovom horizonte a koľko nás to bude stáť. Ale isté je, že inflácia nebude večná. Jeden z hlavných dôvodov je, že to možno ani nie je inflácia, ale možno iba cenový šok, ktorý sa nejakým spôsobom vyrieši. Lebo každý cenový šok však sa vždy vyrieši, keďže sa musí zosúladiť dopyt a ponuka. Takže je to niečo, čo určite raz odíde. Otázkou je iba kedy.

Lukáš Kovanda:
Určitě ano. Všechny inflační a hyper inflační vlny jsme v historii dokázali zkrotit, takže určitě zvládneme i tuto. Ale může to trvat docela dlouho, možná i déle, než mnozí předpokládají. Připomeňme, že ještě před rokem a několika měsíci v podstatě nikdo nevěřil, že se inflace přehoupne přes pět procent. Už těch pět procent bylo vnímáno jako v podstatě scifi číslo, protože před tím jsme si navykli na dlouhá léta, kdy inflace v zemích ekonomicky vyspělých byla kolem nuly, jedničky, dvojky. No a těch pět procent, když se řeklo třeba v prvním čtvrtletí loňského roku, tak bylo vnímáno jako scifi. Jako něco, co určitě nenastane. Když někdo odvážný pohovořil, že to bude deset procent, tak absolutně sklidil výsměch i u akademických ekonomů, že to prostě není možné. No a dnes v České republice jsme na osmnácti procentech a není vyloučeno, že půjdeme na dvacet. Takže inflace nás překvapuje a může nás překvapit. Třeba tím, jak bude svéhlavá a jak bude těžké ji zkrotit, než se tedy vrátí na jednoprocentní, dvouprocentní úroveň, kde bychom jí rádi měli.

Jsou evropské ekonomiky dostatečne silné, aby inflaci zvládly?

Ronald Ižip:
Myslím, že problém inflácie má opačnú váhu, opačnú stranu a na tej je ekonomika. Keď je inflácia vysoká, tak ekonomika môže byť krehká. A práve tá ekonomická rovnováha medzi infláciou a ekonomikou spôsobí, že sa inflácia sama porazí. Európske ekonomiky sú dosť slabé na to, aby nedokázali mať vysokú infláciu. To znamená, že kvôli ich slabosti tá inflácia veľmi výrazne poklesne. Už teraz sme v podstate v recesii a tá recesia môže byť veľmi silná, čo znamená, že inflácia nemusí byť v najbližšom roku zďaleka taká masívna, ako sa predpokladá. To je jedna z možností, o ktorej treba reálne uvažovať.

Lukáš Kovanda:
Souhlasím, klíčovým lékem na inflaci je takzvaná destrukce poptávky. Pokud pokrachuje dostatečný počet firem, pokud bude propuštěn dostatečný počet lidí (teď mluvím hodně natvrdo, za což se omlouvám), když dojde k velkému propadu ekonomiky, útlumu výroby, tak to je obrovský, jak říkají ekonomové, dezinflační činitel, který má velice tlumící efekt na inflaci. Částečně se snaží tento efekt vyvolat i centrální banky. Proto zvyšují úrokové sazby. Samozřejmě ale nechtějí, aby tím vyvolaly nějakou hlubokou recesi a určitě se nebudou usilovat za každou cenu ekonomiku zadusit. Ale dnes se třeba i z amerického Fedu jasně ozývá, že budou tolerovat nějakou recesi. Ne hlubokou, ne depresi, ale nějakou mírnou recesi, aby inflaci zkrátili. Takže souhlasím, že čím slabší ekonomika (a eurozóna je ekonomicky slabá), tím dříve bude inflace zkrocena. Samozřejmě existuje varianta, která je zvláště zákeřná, což je stagflace, kdy je ekonomika slabá a navíc ještě dochází k růstu cen. Ta nemůže být vyloučena. Částečně ji prožívám právě teď, ale nevěřím, že se udrží dlouho. Pokud tady nějakou dobu bude stagnace ekonomiky, ekonomika bude slabá, bude docházet destrukci výroby, tak prostě ta inflace dřív nebo později půjde citelně dolů.

Diskutovali:
Ronald Ižip, šéfredaktor týdeníku Trend,
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity bank.