Člověk nemusí být odborník, ani mít vytříbený vkus, aby viděl, že vyasfaltování ulice od plotu k plotu včetně chodníků není nejlepší nápad. Obzvláště pokud se jedná o jednu z mála ulic se starou zástavbou.
Ulice A. Jiráska v Mostě nedávno prošla nutnou rekonstrukcí a bohužel výsledek je ještě horší, než v přilehlé ulici Čsl. armády, kde máme z asfaltu malou přistávací plochu pro Boeingy. V Mostě jsme si už prostě zvykli, že používání kvalitních materiálů, jako je žulová mozaika, kamenné zídky, nebo třeba velkoformátová dlažba, je pro nás zbytečný luxus. Spokojíme se většinou se zámkovou dlažbou a palisádami. Ale asfaltové chodníky? Tady bychom už měli zvednout prst a shodnout se na tom, že asfaltové chodníky jsou pozůstatky devadesátých let a že chceme mít město o pár desítek let dál.
Kdo by si myslel, že v ostatních městech „zaostalého“ Ústeckého kraje je to stejné, ten by se mýlil. Např. v Děčíně již několik let postupně revitalizují městskou část Podmokly podle architektonického návrhu, který řešil materiály všech ploch, typy veřejného osvětlení a všechen mobiliář v celé lokalitě. Výsledkem jsou moderní ulice s chodníky ze žulové mozaiky, parkovacími stáními ze žulové dlažby, kamennými obrubníky a sjednoceným mobiliářem. Tento přístup okamžitě zvýšil hodnotu nemovitostí a kvalitu žití v této oblasti. Doslova si procházkou po dříve „špinavých" Podmoklech připadáte jako někde na dovolené.
"Pokud se chodník jednou vyasfaltuje, trvá i několik desítek let, než se znovu naskytne příležitost na jeho rekonstrukci."
První takovou vlaštovkou v našem městě je studie Revitalizace sídliště Pod Lajsníkem. Z prezentace jsem byl nadšený a doufám, že každá část našeho města se postupně takové studie dočká. Tato územní studie je ale pouze začátek. Neřešili se zatím konkrétní detaily, materiály a typ mobiliáře. Rozhodně se ale jedná o velmi důležitý první krok. Tak snad práce na revitalizaci tohoto sídliště nezůstane na půlce cesty.
Tento systémový způsob revitalizací mosteckých ulic jsem se (často marně) snažil prosadit několik let. Např. v ulici ČSA jsem vytvořil zdarma studii, aby to nedopadlo tak, jak to dopadlo. Před krásnou budovou mosteckého Gymnázia máme neuvěřitelných 16m širokou vyasfaltovanou plochu, kde se nám míchají parkující auta, chodci a projíždějící auta hlavního tahu městem. A nejsmutnější na celé věci je, že je to navíc první ulice, kterou při vjezdu do města projíždíte.
Když se na náměstíčku v ulici Prokopa Holého na Zahražanech opravoval vodovod, tak se chodník měl také vrátit do původního asfaltového stavu. V tomto případě jsem raději udělal pro město zdarma celou projektovou dokumentaci chodníku ze zámkové dlažby, abych tuto hrůzu odvrátil. Pokud se chodník jednou vyasfaltuje, trvá i několik desítek let, než se znovu naskytne příležitost na jeho rekonstrukci.
Dnes už jen doufám, že staronové vedení města s novým náměstkem pro rozvoj začne k revitalizaci ulic přistupovat s větším citem. Opravdu neexistuje jediný logický důvod, proč se něčeho tak ošklivého, jako jsou asfaltové chodníky, stále držet.
