Název článku jsem si vypůjčil od anglického finančníka Terryho Smithe, který pod tímto názvem koncem 90.let vydal knihu, která se později ukázala jako velmi prorocká, když se sesypal Enron, padl WorldCom a mnohé jiné firmy, které byly do té doby považovány za nejbezpečnější investici na světě a moderní finanční svět zachvátila panika z falšování účetnictví, neboť všechny tyto krachy v ní velmi jasně předpověděl. V České republice by se podobná kniha mohla prodávat pod názvem Věrností straně k růstu.
Jiří Boček je stále ještě ředitelem Budějovického Budvaru, kterým je již 20 let a to se především ve státem ovládaných podnicích velmi cení, neboť aby se na takové pozici člověk udržel tak dlouho, musí být buď A. vždy oddaný straník nebo B. schopný člověk na svém místě. Osobně pana Bočka neznám, ale hospodářské výsledky Budvaru jsou více než výmluvným důkazem, že svoji práci dělá více než dobře. Ačkoliv by výše zmíněný Terry Smith mohl snadno říci, že účetní výsledky se dají snadno pozměnit k radosti všech zúčastněných, tak já bych na to řekl, že od toho jsou hloubkové kontroly a ta v Budvaru, která trvala půl roku, právě včera skončila.
Když byl v říjnu 2011 odvolán ze své funkce minitr zemědělství Ivan Fuksa, bylo to více než překvapivé, neboť odbornou stránku pana Fuksy mohl jen málokdo zpochybňovat, ale i kdyby, tak na jeho místo byl dosazen bývalý středočeský hejtman Petr Bendl, o jehož odbornosti ve vedení resortu zemědělství bych měl rozhodně větší pochybnosti. A tento věrný straník Bendl se od počátku snažil ředitele Bočka odstranit z vedení Budvaru. Když se to nepodařilo na první pokus, rozjela se, právě včera skončená, hloubková kontrola, která měla ukázat, zda je osočování ředitele Bočka oprávněné či nikoliv.
Kontrola zjistila pochybení, která jsou především formálního rázu jako chybějící interní skartační a spisový předpis, pomalejší aktualizace interního systému pravidel řízení a jiné věci velmi formálního rázu. Sám Bendl je však označil za závažná zjištění a nakonec to bude tento "erudovaný" ministr zemědělství Bendl, který rozhodne o bytí či nebytí člověka, který svoji práci dělá a já sám si dovolím tvrdit, že ji dělá dobře, již 20 let.
Stejně jako v účetnictví jsou ale na celou věc dva úhly pohledu - ten formální a ten skutečný. Skutečností je, že Budějovický Budvar je jednou z mála posledních státních firem - nyní v právní formě národního podniku, který už dokonce nemá oporu v právním řádu, které jsou stále ještě vhodné k privatizaci. Kromě velmi výkonného pivovaru jde především o ochrannou známku Budvaru, o kterou vede boj nejen s americkým pivovarem Anheuser-Busch, ale také Měšťanským pivovarem v Českých Budějovicích, který byl nedávno koupen právě americkým gigantem. Nabízí se díky tomu otázka, v čí prospěch by bylo případné odvolání ředitele Bočka a hlavně, kdo by přišel místo něho a zda by případný nástupce byl vybrán pro svoji odbornost nebo věrnost straně.
Navíc České Budějovice se nacházejí v jižních Čechách, což je království tzv. knížete z Hluboké a není tím myšlen Karel Schwarzenberg, ale odeesácký kmotr Pavel Dlouhý, který je jen čirou náhododou předsedou představenstva Regionální agrární komory Jihočeského kraje a jistě by při případné privatizaci Budvaru nezůstal trčet jako kůl v plotě. A to tím víc, že jeho podporu a tím i podporu jihočeské ODS, potřebuje Petr Nečas, aby udržel svoji pozici. Ten Nečas, který loni v říjnu dosadil do ministerského křesla oddaného straníka Bendla.
Je smutné, že ani 20 let po revoluci mnohdy nerozhoduje odbornost daného člověka, ale to, zda má "stranickou knížku".
