Typologie českých soudů

Česká soustava soudů patří mezi čtyřstupňové soustavy a věřím, že mnoha lidem dělá potíže se v ní vyznat a i na právnických fakultách ( minimálně v Praze a Brně ) je velice oblíbená otázka právě na tuto soustavu a mnoho odborníků z právnických fakult se už léta snaží nejen o přesnější vymezení působnosti mezi 3 typy moci - legislativou, exekutivou a /(jurisdikcí)/  ( jak je napsáno v diskuzi, tak soudní moc je judikativa či justice, pardon, moje chyba, protože jurisdikce je spíše soudní pravomoc nad určitým územím či lidmi ) , ale i přesněji definovat pravomoc soudů, proti které tak rád brojí prezident Václav Klaus. Poznámka - /(...)/ takto označená slova či věty jsou nepřesná nebo chybná a uznávám, že nebylo ok je sem vkládat a aby nebyl někdo uveden v omyl, tak jsem je takto označil.

Česká republika je typickým příkladem země, která ukazuje, že události let dávno minulých mohou mít vliv na události, které nás obklopují v současnosti. Soustava soudů na území České republiky reflektuje mnoho změn, které se udály v běhu dějin a přestože se neosvědčily, tak paradoxně zůstaly v platnosti.

Základním stavebním kamenem soustavy soudů v naší zemi jsou SOUDY OKRESNÍ - jejich počet odpovídá počtu okresů, které vznikly zákonem č.36/1960 Sb. O územním členění státu. Vůbec rok 1960 byl v právu velmi zajímavý, neboť byla schválena ústava, která měnila název ČSR na ČSSR, protože konstatovala, že socialismus v naší zemi byl úspěšně vybudován a lze přejít k nejvyšší metě všech proletářů - komunismu. Výjimkou je jen okres Jeseník, který vznikl až v 90. letech vyčleněním z okresu Šumperk. Tento typ soudu tak najdeme v každém okresní městě, ale v Praze ( opět mají Pražáci něco extra ) se okresní soud nazývá SOUDEM OBVODNÍM pro Prahu 1 - 10. V Brně jsou kresní soudy, ale jeden je normálně soud okresní pro okres Brno-venkov a pak okresní soud pro okres Brno-město, který se jmenuje MĚSTSKÝ SOUD v Brně. Takže i u nás v Brně máme něco extra.

Nad soudem okresním stojí SOUD KRAJSKÝ - tyto soudy taktéž odpovídají krajské soustavě dle zákona č.36/1960 Sb., který stanovil tyto krajská města a z nich vyplývající krajské soudy - Brno, Ostrava, České Budějovice, Plzeň, Ústí nad Labem, Hradec Králové a Praha. Dnes již původní krajská soustava neplatí, ale přesto jsou dle komunistických krajů organizovány /(nejen soudy, ale i složky policie, hasičů....třeba centrální velitelství hasičů v ČR je v Olomouci)/. Krajské soudy mívají někdy v současných krajských městech své pobočky, a tak má třeba Krajský soud v Brně pobočky v Jihlavě a Zlíně a v Praze to mají zase o něco vychytanější než ve zbytku republiky - protože Praha, ačkoliv /(má/nemá)/ status kraje ze zákona, má jej pouze de facto, tak na území Prahy je nejen Krajský soud pro Středočeský kraj, ale ještě MĚSTSKÝ SOUD v Praze, který plní roli krajského soudu pro kraj nekraj Prahu. !! Neplést tedy Městský soud v Brně a Praze, název stejný, ale role jiná. !!

Nad krajskými soudy ční nejvíce diskutovaný článek naší soudní soustavy a tím jsou SOUDY VRCHNÍ. Tyto soudy jsou u nás dva a jsou v Praze a v Olomouci. V Praze vznikl jako nástupce Nejvyššího soudu České federativní republiky v době Československa a stal se jakýmsi úložištěm soudců, kteří jsou za zenitem nebo mají být jinak odstaveni z exponovaných míst. V Olomouci vznikl asi z trucu, že všechny klíčové soudy na Moravě jsou v Brně a Ostravě, tak aby něco zbylo na bývalou metropoli Moravy, tak do Olomouce někdo přihrál Vrchní soud.

Nyní jsme dokončili přehled běžné soudní soustavy a nad ní je již jen soustava nejvyšších soudů, které všechny sídlí v Brně ( podobně jako na Slovensku, kde ústavní soud sídlí v Košicích ), aby byla oddělena soudní moc od zbylých dvou složek státní moci. V Brně sídlí nejen Nejvyšší soud ČR, ale také Nejvyšší správní soud a pak také Ústavní soud, který však stojí mimo soustavu soudů ČR, je jakousi samostatnou jednotkou a není možné říct, že Ústavní soud je nadřazen Nejvyššímu soudu, protože oni nejsou v jedné pyramidě soudní moci. Navíc Ústavní soud za dob komunismus neexistoval a v i době I.republiky to s Ústavním soudem nebylo valné.

Text výše popisuje obecný stav soudní soustavy ČR a nyní k praktické otázce. V jedněch nejmenovaných testech byl příklad do určité míry podobný tomuto - v Pardubicích se stala úkladná vražda ( to jest trestný čin, jehož dolní sazba je na 5 lety odnětí svobody ) a poté byla otázka, který soud bude tento případ řešit v I. instanci. Kromě 3 jasných nesmyslů byla na výběr možnost okresní soud Pardubice nebo Krajský soud v Hradci Králové ??? Jak již pozorný čtenář ví, tak Pardubice, které jsou krajským městem, ale krajský soud nemají to řešit nebudou, protože trestný čin, jehož spodní trestní sazba přesahuje 5  let se automaticky posune Krajskému soudu jako prvoinstančnímu orgánu.

Ač výše uvedený text může znít podivně, tak jsem jej chtěl napsat pro ty, kteří se nějak zajímají o právo v naší zemi a nemají čas či nechtějí informace složitě hledat. Možná Vám to přijde jako ztráta času, ale jedno latinské přísloví říká - Ignoratia iuris non excusat, neboli Neznalost zákona neomlouvá a to by mělo platit v naší době dvojnásob.

DOPLŇKY, které nebyly součástí původního článku

Dodatek k otázce o postavení Prahy - Praha je mimo Ústavní zákon č. 347/1997 Sb. i č.129/2000 Sb., které se vztahují ke vzniku krajů tak, jak je předpokládá již Ústava. Existuje však zákon zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, který Praze přiznává status obce i kraje jaksi zároveň, ale nelze říct, že by Praha byla obvyklým, plnohodnotným krajem. Nebo by to nebylo přesné, i když se pro zjednodušení počítá mezi kraje. Navíc Praha jistě nemá postavení statutárního města, ale počítá se za něj opět de facto, i když název statutární město Praha se nikdy nikde neuváděl.

Chefazanovi z diskuze - http://www.kromeriz.cz/index.php?id=clanek&fce=detail&i=4444. Policejní ředitelství 13+1, jak jste napsal prý budou až od 1.12.2012. O působnosti hasičů vím od známého, který v Olomouci na centrálním velitelství dělá a zbytek věcí jsem psal tak, jak se učí a snažil jsem se je porovnat s více zdroji, zda je to tak, jak se tvrdí. Navíc jsem již výše psal o problémech rozdělení správy daných území. Takže plně nechápu, o co Vám vlastně jde.

Expectantovi - dost obecné, v článku byly nedostatky, které jsem se snažil opravit nebo doplnit, a když tady každý tragéd jako Vy napíše, že je to bída, ale nenapíše aspoň ve zkratce, co se mu nelíbí, tak to je dost ubohé.

Kamilovi - Ano kraje z roku  1960 stále formálně existují, ale již nemají žádné své správní orgány a ano kraje, které existují dnes jsou vyššími územně správnými celky - VÚSC, zatímco kraje z let 1960 byly jen správními složkami státu, zatímco dnes jsou kraje samosprávné celky, ale to přece nijak nevylučuje moji větu, že původní soustava z roku 1960 již neplatí. Možná formálně existuje, ale nikde se s ní již nepočítá. Mimo reliktů jakože třeba krajské soudy odpovídají soudům z této doby. Navíc tento článek jsem věnoval spíše soudům a ty s těmi kraji z roku 1960 jaksi souvisí, a tak jsem je zde zmínil okrajově, ale většina lidí se zde zabývá snad tím, že hledají chyby v detailech, ano mohl jsem rozvést historii územního členění a správy ČR a českých zemí, ale to nebyl primární cíl.

Autor: Jiří Musil | neděle 2.1.2011 17:47 | karma článku: 9,17 | přečteno: 1641x