Oblíbenou disciplínou při úvahách o renovaci nejslavnějšího českého náměstí (které z architektonického hlediska není náměstím) je znovuzavedení tramvajové dopravy na Václavské náměstí. V tomto článku se pokusím nastínit důvody, proč si myslím, že tato myšlenka je pouhým sentimentálním sněním, ale reálné potřebě města neodpovídá.
Tramvajové tratě vznikají a zanikají po celém světě. V Praze je provozována tramvajová doprava již od roku 1875 a mnoho míst, kde bychom si nyní nedokázali tramvaje představit, bylo v minulosti obsluhováno tramvajovou dopravou - například trať vedoucí od Prašné brány Celetnou ulicí přes Staroměstské náměstí a Pařížskou třídou k Právnické fakultě. Až do prosince 1980 cinkaly tramvaje i na Václavském náměstí.
V souvislosti s výstavbou metra v Praze došlo k přehodnocení celé dopravní koncepce hlavního města a kromě zrušení trolejbusové dopravy v roce 1972, došlo i na tramvajovou trať na Václaváku. Většina dopravy byla odsunuta na Karlovo náměstí a podle představ socialistických inženýrů měly dopravní k obsluze bývalého Koňského trhu postačovat dvě přestupní stanice metra a tramvajové linky, byť již nevedené původní trasou, ale pouze rádoby peážně k Václavskému náměstí v úseku Jindřišská - Vodičkova. Součástí odsunu tramvají z Václaváku byla i stavba Severojižní magistrály a s ní související úpravy horní části náměstí kolem Národního muzea.
Případný návrat tramvají na Václavské náměstí by narážel na jeden důležitý problém: Jaký smysl a význam by vůbec taková akce měla - respektive jak odůvodnit nepochybně vysoké náklady a komplikovanost, které by s takovou změnou souvisely. Původní vedení tramvají bylo ve směru od Vinohrad v úseku dnešní linky 11 od zastávky Italská po Vinohradské třídě a podél budovy Národního muzea směrem ke" Koňovi" a z druhé strany od Vinohrad z oblasti I.P. Pavlova, Žitné a Mezibranské opět podél Muzea k sv. Václavovi. Dále pak tramvaje projely celé náměstí až na Můstek a pak zabočovaly buď přes ulici 28. října k Národní třídě nebo přes Příkopy k Prašné bráně.
Kamenem úrazu přestav o tramvajích na Václaváku je, že neberou v potaz skutečnost, že dopravní situace a podmínky v okolí náměstí se za 30 let výrazně změnily. Bylo by nezbytné upravit provoz na magistrále, aby se tramvaje ve směru od Vinohrad měly vůbec jak na náměstí dostat. A dole na Můstku by se nabízela otázka, kam dál. Na Národní třídu jezdí přes Lazarskou a Spálenou tramvaje již dnes a trať z ulice 28. října od Václaváku by jen zdvojila vedení tramvají k Národnímu divadlu. Ještě horší by to bylo od Můstku doprava, kde na Příkopě vznikla pěší zóna a jednosměrka od Panské ulice a v tomto směru by tramvaj vyjela u Prašné brány, kde na Náměstí Republiky již dnes jezdí mnoho tramvajových linek a je stanice metra a nebo by musela projet poměrně úzkou Hybernskou, kde je dnes pouze jednosměrka a celkově vedení tramvají tímto směrem ztrácí díky metru a tramvajím u Masarykova nádraží smysl - o vedení tramvají úzkým, historickým jádrem kolem Celetné a Staromáku ani nemluvě.
Celkově je návrat tramvají na Václavské náměstí podle mého projektem, který městské dopravě nic zásadního nepřidá a náklady na takovou akci by byly v porovnání s přínosy byly astronomické. V současné době je Václavské náměstí obslouženo dvěma stanicemi metra a tramvajemi, které jezdí buď přes náměstí příčně v úseku Jindřišská - Vodičkova nebo linkami, které jezdí v těsné blízkosti náměstí ( třeba linky od Náměstí Míru a I.P. Pavlova směrem dolů na Karlák). Nezbytné úpravy, kterými by se muselo vyřešit propojení náměstí s Vinohrady, od kterých je odřízla magistrála a následně kam vést tramvaje z Václaváku dále od Můstku, by byly velmi nákladné a vyžadovaly rozsáhlejší zásah do dopravní koncepce města. Navíc si nelze představit, že město má touhu udělat z Václavského náměstí výstavní třídu a přitom by skrz ni jezdily tramvaje. V Brně takto jezdí tramvaje přes Náměstí Svobody a není větší adrenalin, než především v období vánočních trhů uskakovat před projíždějícími tramvajemi. A opět bych rád zdůraznil, že taková přestavba by stála značné peníze a všichni dobře víme, jak to s podobnými megalomanskými projekty, upečenými na Mar(f)iánském náměstí, v Praze bývá.
