V Praze jsou minimálně dvě věci, o kterých si myslím, že to nebude trvat dlouho a budou hudbou minulosti. První je autobusová linka 105, která vznikla nově v rámci reorganizace pražské MHD a poté budova (přesněji řečeno komplex budov), podle které je pojmenována jedna ze zastávek oné linky 105.
Když na autobusovém terminálu na Smíchovském nádraží nastoupíte do autobusu linky číslo 105, který jezdí 3x do hodiny a projedete trasu této linky, získáte podle mého názoru (oprávněný) dojem, že tato linka je zcela zbytečná.
Linka jede v úseku ze zastávky Smíchovské nádraží do zastávky Filmové ateliéry Barrandov a poté se okružně vrací zpět na Smíchov. Většina zastávek této linky je na znamení a vede po trase šalin (například číslo 20), které stoupají taktéž ze Smíchova a Hlubočep na onu skálu, která tvoří Barrandov. Trasa linky navíc vede kolem prvorepublikových vilek na Barrandově, kde na nájezdu většinou uvidíte zaparkované vozy značek BMW nebo Audi, proto úspěšně pochybuji, že by tito lidé nebo dokonce lidé pracující v Ateliérech na Barrandově používali zmíněnou linku, která, jak jsem zmínil výše, je navíc doplněna, po většině své trasy, šalinami.
Jedinou věcí, která by mohla být pro člověka zajímavá, je zastávka linky 105, se jménem Terasy. Je to zastávka na znamení, ale zastavit se zde, není ztrátou času. Tato zastávka je totiž kousek od slavných Barrandovských teras, které měly za První republiky takový věhlas.
Když však Barranskovské terasy navštívíte dnes, vidíte jen spoušť, křoviska a neutěšený pohled na kdysi vyhlášené místo. Terasy se měly již mnohokrát dočkat své opravy a znovuzavedení života do kdysi vyhlášených míst, ale stejně jako o lince 105, myslím si i o Terasách, že dlouho nevydrží a žádná oprava neproběhne a to z následujících důvodů.
V dobách První republiky byl Barrandov ospalou skálou za Prahou, kde neexistovala Jižní spojka, nestál Barrandovský most, na skálu na Vltavou, kde dodnes Terasy stojí, nedoléhal hluk, který činí jakýkoliv pobyt na slunných terasách nepříjemným zážitkem. Samotné místo, kde Barrandovské terasy stojí, se zásadně změnilo a již svoji povahou, kterou dnes má, nedávám skoro žádné šance tomu, že by mohly být opraveny a znovu zažít, byť jen odlesk, dřívější slávy. Rád se budu mýlit, ale pro ty, kteří by chtěli zažít střípek atmosféry První republiky, bych měl jedno doporučení.
Navštivte ruiny Barrandovských teras co nejdříve. Klidně linkou 105, neboť obojí nemá podle mě dlouhou budoucnost :)
