Německo. To je země, která táhne Evropu. Země, která svými garancemi kryje nezodpovědné státy eurozóny. A této lokomotivě nyní takřka došla pára, když růst německého hospodářství klesl téměř na 0. Navíc tato lokomotiva dostává další náklad v podobě dalších garancí za neschopné státy eurozóny v podobě jednotných evropských dluhopisů.
Ačkoliv se francouzský Napoleon Sarkozy i Merkelová snažili přesvědčovat, že myšlenku jednotných evropských dluhopisů si vybájili novináři, tak je velmi pravděpodobné, že by mohla být schválena zhruba v podobě, jak to popisují dnešní Hospodářské noviny.
Aby se ulehčilo státům jako Španělsko, Itálie nebo Řecko, přišel někdo velmi geniální s tímto nápadem. Když si půjčí formou dluhopisů Řecko nebo Španělsko, budou chtít investoři úrok vyšší než je únosné. Výjimkou by nebyl úrok i nad 10 %. Když by však celá eurozóna, jejímž členem je na štěstí pro nezodpovědné zkrachovalce na jihu i Německo, Finsko, Estonsko a jiné, rozpočtově odpovědné státy, vydala jednotné dluhopisy, kdy za dluhy lajdáků budou ručit pracovití a spořiví Němci, úrok klesne dolů, ale pouze oněm špatným hospodářům a budou biti ti zodpovědní, kterým úrok stoupne - u Německa v průměru kolem 1 - 1,5 %.
Ačkoliv by existovala různá omezení, kdy, kdo a jak by si směl půjčit vydáním jednotného dluhopisu, dává eurozóna jasný signál, že bude krýt nezodpovědné a nad poměry si žijící bídáky, kterým budou záda krýt zodpovědné státy, které však tento krok může definitivně potopit, neboť ani Německo, byť největší ekonomika EU a jedna z největších na světě, nemá bezednou pokladničku a nedivím se Němcům, že se jim již nechce platit za chyby jiných.
Bankrot je vždy nepříjemná věc, ale je to ozdravný proces, který umožňuje začít znovu a lépe. Naopak držet při životě státy v agónii, které stejně padnou, stojí jen další peníze, které věřitel už nikdy neuvidí.
