Náš život a právo na něj a svobodně se rozhodovat, co a jak s ním uděláme můžeme považovat za jasné a nikdo by je nepopíral. Ale z pohledu názoru státu na právo zemřít ( eutanazii ) je myšlení v tom smyslu, že i kdybyste chtěl, i přes Vaši vůli Vám bude stát bránit učiniti tento největší důkaz vlastní svobody. Chápe to jako vraždu, i když byla snaha toto jednání klasifikovat jako zabití. Rozhodnout sám o svém životě je tedy zapovězeno..
K tomuto názoru mě inspirovala přednáška z Teorie práva na PF UK, kde se probíralo nejen rozdíl mezi zabitím a vraždou, ale i přiměřenou obranou a nutnou obranou a další, v naší společnosti velmi oblíbené, pojmy. Poměrně striktní postup státu v případě dobrovolného odchodu ze života ( eufemisticky řečeno ) jsem byl až zděšen, že ač si to málokdo uvědomí, tak stát chrání lidské právo na život dané v LZPS až do míry ad absurdum. Prostě i dobrovolná smrt bude pro toho, kdo Vám s ní pomohl trestná, protože i navádění a napomnáhání k sebevraždě ( kam patří dle státu i eutanazie ) je trestné.
Jistě že je krásné říci, ano jsem pro, ale žijeme v Česku a zde, více než kde jinde, se lidé snaži a také úspěšně takzvaně se vším výkývat. Jistě nám to pomohlo v mnoha težkých dobách a i Smetanova Libuše hlásá, že český národ nikdy neskoná, ale ono přechytračení zákonodárce je i brzdou pro pokrok. Byl bych všemi deseti, aby si lidé mohli volit, jak chtějí naložit se svým životem, ale roziko zneužití by byl první argument odpůrců eutanazie.
I tak se ale domnívám, že stát tímto bere lidem možnost rozhodnutí v tom nejdůležitějším případě, i když může vydávat tuto snahu za snahu chránit zájmy jedince, jsou případy, kdy to může být jedinci na škodu. A každý zákonodárce musí vidět věc ze všech možných úhlů.
Poznámka - Omlouvám se všem za nepřesné používání pojmů, přístě se toho pokusím vyvarovat. Díky těmto detailům mohl článek vyznít jinak. Ještě jednou se za to omlouvám.
