Ekonomie v příkladech aneb Češi jako národ ekonomů

Předmluva - tento článek vznikl jako slepenec dvou článků, proto se prosím nedivte jeho zvláštní stavbě.     Je to již déle, co jsem psal poslední článek na iDnes.cz a možná ještě déle, co jsem napsal článek, který by za něco stál. Proto si možná mnoho lidí oddechlo, když jsem sem nic dlouho nevložil. Ale i kdyby se mé články líbily byť jen jedinému člověku, tak má smysl je sem psát. Proto sem píšu tento článek, pro který mi byl inspirací můj blogový idol ( možná přehnané, spíše oblíbenec ) Tomáš Sedláček.

Ekonomika je jako motor. Musí mít přísun paliva, protože jakmile palivo dojde, tak se motor zastaví. Tímto palivem jsou peníze neboli ještě obecněji řečeno kapitál. Lze použít i trefné vyjádření jednoho učitele z VŠE, že ekonomika je jako tělo, které má krevní oběh, kterým musí proudit krev ( kapitál ). Bez této krve by hospodářství zkolabovalo, ale jak také každý ví, tak motor, který je přesycen naftou či benzínem taky nebude svoji práci vykonávat dobře a pokud mu tento benzín naředíme, tak už teprve ne. Toto ředění paliva je vlastně inflace, lze jej také pochopit ve smyslu ředění užitku z vína atd..

Tyto příklady a vztahování ekonomie na reálný život jsou u ekonomů velice oblíbené a užívá je nejeden autor ekonomických publikací. Třeba Havel ve své knize Peníze do kapsy (na radu z diskuze upřesním - Peníze do kapsy, Jan Havel, Antonín Odehnal, Praha 2004, ISBN: 80-00-01408-4 - kdyby to někoho zajímalo), který užívá právě onoho ředění vína, či na Robinsonově životě ukazuje, co jsou úspory a míra časových preferencí.

Island byl právě oním příkladem ohniště, pod kterým se přitápělo až do neúnosné míry, ale nejhorší na tom bylo, že dřevo, kterým Islanďané svůj oheň živili, bylo vypůjčené a neuvažovali nad nutností půjčky splácet. A co hůř, tento velký fajr přilákal nejednoho cizince, který byl ochoten půjčit Islanďanům další dřevo na oheň s příslibem profitu v budoucnu. Jenže pak přišla krize, dřeva ( peněz ) bylo stále méně, nebylo čím dále živit tu velkou vatru a taky najednou chtěl každý věřitel svoji půjčku zpět. Bylo to něco jako je run na banku, tak zde šlo o run na stát. Nejen že několik bank se zcela sesypalo, ale do té doby pevná islandská koruna se stala ne příliš stabilní měnou. A jak vše skončilo už každý ví.

Tímto článkem jsem chtěl ukázat, že příklady táhnou, jak poznamenal kdysi Ing. Miroslav Svoboda ( Katedra ekonomie Národohospodářské fakulty VŠE, aby to opět bylo přesnější ) v kurzu Ekonomické propedeutiky a chceme-li pochopit i tu nejobtížnější věc, tak nám bude jistě ku prospěchu, uchopíme-li ji za ten snazší konec.

DODATEK

A je zajímavé, že o mnoha vědách lidé nikdy diskutovat nebudou. Už jste někdy slyšeli, že by se strécové u piva v nějaké zakouřené čtverce pohádali o významu jaderné fúze a jejích výhod proti štěpení ? Nebo už se nějací lidé na blogu pohádali o významu biologické léčby při finálním stadiu rakoviny ? Jen málokdo si troufne diskutovat o něčem takovém, ale o ekonomii diskutuje skoro každý a největší radost evidentně mnoha lidem dělá, když mohou hledat chyby na nějaké známé osobnosti v ekonomii. Slavný a známý ještě nemusí znamenat dobrý, ale je zde pro to předpoklad. Na iDnes.cz si také všimněte toho detailu, že články o ekonomii a společnosti mívají obvykle nejvyšší čtenost a karmu. Na netu i v médiích obecně však vystupuje tolik lidí s často tak rozdílnými názory, že ekonomii lze snad chápat jako celonárodní vědu. Co Čech, to ekonom. Viz. diskuze pod článkem, ve které jsou i věci, se kterými souhlasím, a které jsem bohužel nedopsal do článku.

Ekonomie se nás všech nemilosrdně dotýká, ano, ale i fyzika či medicína se nás dotýká. A proč si každý nedostudovanec myslí, že ekonomie je sociální pavěda, které každý rozumí selským rozumem od přírody ? To je možná onen největší problém ekonomie, že si každý myslí, jak je primitivní a každý se v ní vrtá. A pak to má nějak vypadat.