Ekonomie jako věda o důsledcích

Ekonomie. Téměř žádná věda není zahalena do mlhy tolika mýtů a pověr, podle kterých však jednají nejen nevýznamní jednotlivci, ale bohužel i celé vlády, které tak mohou strhnout do ekonomického hrobu celé státy a národy. Postup mnoha vlád, z nichž nejvíce vyniká právě vláda USA, v době Ekonomické krize 2008 - by se dal označit za takřka typicky keynesiánské chrlení peněz do ekonomiky s obavou, že bez tohoto chrlení peněz a šíření inflace, by byla slabá agregátní poptávka a trh by zamrzl. Bylo to správně ?? Bylo správné ředit kupní sílu peněz občanů, kteří spoří, tím dávají peníze bankám, aby je dávali investorům, kteří je mají využít a zajistit růst ekonomiky země ??

V ekonomii existují různé školy a proudy, které se neshodnou ani na na té nejzákladnější věci, kterou musí každá věda mít - svoji definici, o čem vlastně jako věda je. Přesto existuje neoficiciální dělení následovníků Adama Smithe, kterým je každý ekonom, protože jak levicový, marxistický, monetaristický či liberální ekonom, všichni mají něco z Adama Smithe, tohoto otce ekonomie. Veškerá ekonomie se dlouho vyvíjela a navazovala právě na Smithe, takže šlo říci, že ekonomie byla jen komentářem a doplněním k Adamu Smithovi.

V dnešní době existují více méně 2 až 3 způsoby chápání ekonomie - dle 1.Rakouské liberální školy, 2.monetaristů nebo 3.keynesovské či postkeynesovské doktríny.  Ačkoliv je 1.různými výzkumy a empirickou realitou prokázána jako dlouhodbě nejlepší, tak jsou dnes v menšině, protože dělají kroky, které bolí a škodí mocným. Keynesiáni, ačkoliv byli definitivně svrženi z ekonomického Olympu ve vlně stagflace v 70. letech - šlo o to, že do té doby Keynesiáni tvrdili, že zaplaví-li trh penězi, tak hospodářství se musí rozjet. Jenže způsobili jen obrovskou inflaci a růst záporný. Tehdy přišla tzv. Chicagská škola, kterouz personifikoval především Milton Friedman a ta smetla keynesiány ze scény. V mnohém Friedman navazoval právě na rakouské liberály, ale rozhodně nebyl jen jejich plagiátorem - třeba co se týče inflace, tak Rakušané nepřipouští žádnou s tím, že to rozjede ekonomický cyklu, který ničí ekonomiku, ale Friedman určitou míru inflace připouští s tím, že trh si ji sám zpracuje.

Nyní se tedy nabízí otázka, že když již Amerika v 70. letech ztroskotala na keynesiánských bludech, proč se o to Barack Hussein Obama a jeho administrativa pokoušejí znovu? Proč nikdo neuznává pravidla rozpočtové odpovědnosti? Ono i Keynes to myslel dobře s tím, že vlády budou v době růstu a prosperity šetřit a v době krizí utrácet. To, že tím vytěsňuje soukromé investice státními , to už asi nedomyslel, ale aspoň neutrácel v době krize z půjčených peněz. Mnoho vlád si jeho myšlenku převzalo jen útržkovitě. Vzali jen utrácení, ale ne šetření v době konjuktury.

Kdo se vyzná aspoň v základech účetnictví, tak ví, že existuje něco jako Rozvaha, která má  jak AKTIVA tak PASIVA. A ekonomie je plná aktiv a pasiv, a proto je nezbytené, jak říká slavný ekonom a novinář Henry Hazlitt, že je nutné vidět v souvislostech a dále než všichni, abychom později nelitovali.