Carl Friedrich Gauß

Lidé často a rádi řeší, který člověk je v jakém oboru nejlepší na světě nebo dokonce nejlepší všech dob. Proto vznikly žebříčky, které třeba pasovaly Roda Lavera do role nejlepšího tenisty všech dob, Pelého označily jako nejskvělejšího čutálisty, který kdy kopal do balónu a třeba Gregoryho House M.D. jako nejgeniálnějšího následovníka Hippokrata. Stejně jako má fyzika, chemie, medicína, literatura a mír + ekonomie svoji Nobelovu cenu, tak matematika má svoji Nobelovku, která se jmenuje Abelova cena podle norského matematika Abela, ale přitom by se mohla jmenovat Gaussova cena podle Carla Friedricha Gauße, který je mnohými vedle Eulera, Leibnize a rodiny Bernoulliů a pár dalších, označován jako nejgeniálnější matematik všech dob. Tento článek bych rád napsal těm, které zajímá historie matematiky a nejslavnějších osobností, které jsou s touto královnou věd spojeny.

Zhruba roku 1786 sedí ve školní lavici v německém Braunschweigu, který se u nás označuje též jménem Brunšvik, mladý syn zedníka Carl, který má učitele, který chce mít od svých žáků na moment pokoj, a tak jim dá vyřešit zdánlivě zbytečnou a zdlouhavou úlohu - sečíst všechna čísla od 1 do 60. Myslel si, že má od svých svěřenců na chvíli pokoj, ale bohužel měl ve třídě malého Gausse, který za okamžik šel ke katedře se správným výsledkem - 1830. Tehdy se nevědělo nic moc o aritmetických a natož o geometrických posloupnostech a určitě se neučily v braunschweigské základce, ale přesto malý génius Gauss došel ke správnému výsledku, neboť si uvědomil, že součin průměru prvního a posledního čísla ( 1 + 60 = 61/2 = 30,5 ) a počtu všech čísel této posloupnosti ( 60 ) je 1830.

Postupně se ukázalo, že Carl bude asi přece jen chytřejší než zbytek třídy ( otázkou pro zvídavé je, jaký by měl percentil v současných scio testech ) a postupně přešel na Technickou univerzitu brunšvického vévody, který mu dal stipendium, aby mohl Gauss vystudovat a již tehdy se stal matematickou hvězdou. Na univerzitě vytvořil základy modulární algebry, což je název pro algebru na hodinovém ciferníku s konečnem čísel, která se cyklicky vracejí. Jeho zájem se soustředil i na astronomii a ostatní přírodní vědy, které bral ale spíše jako přilepšení ke své lásce matematice. Přestože o matematických géniích jdou různé zvěsti, tak Gauss byl ženatý a ne jednou a měl i děti, takže byl génius, ale ne cvok jako třeba další matematický génius Kurt Gödel, který měl panický strach, že jej chtějí otrávit a raději zemřel hlady.

Carl Friedrich Gauss byl matematický génius, který však i přesto, že byl už ve svých 30 letech vědeckou hvězdou první velikosti, která byla uznávána v celém tehdejším civilizovaném světě ( Evropě a snad i USA ), byl skromný a oblíbený člověk. Mnoho jiných matematiků jako třeba Cardano nebo Fibonacchi, po kterém se jmenuje ona slavná posloupnost oblíbená v IQ testech - 1,2,3,5,8,13,21,34,55......( najdete pravidlo ???) byli poněkud sobečtí zahořklí týpci, tak Carl byl skromný génius, který byl i na německé 10markové bankovce a nespočtu poštovních známek. Na syna chudého kameníka z Braunschweigu to není zlé, co říkáte.