Hejkal

Každý z nás se občas stává nedobrovolně Hejkalem, jehož kvílení se rozléhá za ranního kuropění v  lipovou alejí a v tom méně poetičtějším případě na záchodě v panelovém domě...Přeslabikujte tedy hbitě dnešní song a se slzou v oku si vzpomeňte, kdy jste se naposledy stali tím Hajkelam vy. Bigbítu nazdar!

Hejkal

Vypil jsem včera zas strašnej počet piv
Uprostřed noci zazní mý kvíleni
Na příští domovní schůzi  ztratím svůj vliv
Hodiny bijou 5, v továrně naproti začíná síření

Sousedi rozsvicej v ložnicích
Na stěnách bubnujou košťata
Pouštímm si pankáče, co hrajou v sobotu v tržnicích
Na parapet spouští se další blici sonáta


Stavam se hejkalem, kvileni bude mým údělem    
Uteču od lidí za lesní zvěří
Ginsbergu, my dva uz dál nejedem
Případ můj sezonu okurek rozčeří

Budim se k obědu, oči mám  rudý jak rak
Z kuchyně voní sem vepřový
Za všechno může ten tuzemák
Na druhý straně postele nahmatám dopis od starý

Z ostudy kabatů mám plnou skříň
Hlavu mam pod dekou, žaludek na vodě
Pokoj můj s jekorem plní zas splín
Stara ma pravdu, když píše, že nejsem v pohodě




Stavam se hejkalem, kvileni bude mým údělem    
Uteču od lidí za lesní zvěří
Ginsbergu, my dva uz dál nejedem
Případ můj sezonu okurek rozčeří