Extremisté, populisté a egoisté

  V poslední době, zejména před volbami, se tato označní stala mantrou v projevech politiků tzv.tradičních stran, když mluví o těch nových stranách i politicích a straší jimi voliče (do voleb se musí se strašákem, to ví přece každý a cokoliv se hodí). Jenže jak bychom definovali kdo je tady extremista a kdo je populista?  

Extremistou (dle tradičních českých parlamentních povalečů) nejspíš je:

kdo věci pojmenovává tak,jak jsou, aby jim rozuměl i prostý lid

kdo se problem snaží řešit ku prospěchu celku

kdo zlodějinu označuje jako krádež

když nějaký nový spolek ujídá hlasy těm zavedeným a připravuje je tím o místo v parlamentním bufetu

kdo nepovyšuje svoji hamižnost na národní zájem

Kdo je populista?

Ten kdo říká, že volič je pán

ten kdo naslouchá voličům a snaží se ukazovat na jejich problémy

kdo říká, že parlamentní bufet není všechno

kdo se snaží dát věcem řád a spravedlnost

kdo v parlamentu opravdu pracuje

Jenže zamysleme se také nad tím, kdo jsou ti tradiční politici, kteří nové strany takto označují. Podle toho, co jsem viděl, bych je definoval asi takto:

ti co za 25 let své vlády republiku nejenom vydrancovali, ale i těžce zadlužili

ti co rozkrádání prezentují jako úspěch demokracie

ti kteří se nestydí okrádat ty nejchudší (důchodce a postižené) aby zbylo ve státním rozpočtu ještě něco k vysátí

ti kteří žijí úplně mimo realitu všedního života posledních 20 let

ti,kteří s vlastními příjmy vysoko nad 100.000 kč se nestydí rozhodovat o tom, zda matky samoživitelka vyžije za 10 či 12 tis.měsíčně

 Navrhuji tedy naši politickou scénu rozdělit na strany nové populistické (čili prolidové) a staré egoistické (prosebe). Toto označení bychom měli používat stejně frekventovaně na obou stranách, aby to bylo fér.

 Pokud jsem na něco zapoměl, doplňte mne.