Ekonomické souvislosti kampaní o lidských právech

  Lidská práva? Kde začíná starost o lidi a kde o business? Lidská práva se v poslední době stávají doménou druhořadých politiků, kteří využívají jako hyeny jakéhokoliv lidského neštěsí k tomu, aby se sami zviditelnili. Ještě jsem se nesetkal s člověkem, který se prezentoval jako ochránce lidských práv, aby je skutečně řešil. Problém, který se naši ustrašení politici bojí vyslovit je ten, že lidská práva nejsou jednostranná ani absolutní, vždy jsou nějaká práva na obou stranách a obě strany jednosměrně prosazovat nelze. Pokud ochránci lidských práv prosadí např.ekonomické sankce vůči nějaké zemi, kde jsou potom lidská práva zaměstnanců firem, které s touto zemí obchodovaly a kteří díky sankcím přijdou o práci? Ještě se nestalo, že by je zaměstnali ochránci. Kde jsou práva Afričanů, kteří nesmí vyvážet svoje výrobky z tvrdých dřev, protože jim to ochránci přírody zakázali? Uvědomuje si někdo ekonomický rozměr všech těch blábolů, které slýcháme z našich masmédií, o tom, s kým můžeme kamarádit a s kým nikoliv? Mluví např.pan Veselovský o tom, jak dostávají na frak lidská práva v Saudské arábii, kde jsou lidská práva v Pakistánu a jak jsou na tom státy severní Afriky, které za pomoci západu svrhly „diktátorské režimy“ a jsou uvrženy do chaosu a občanských válek? Kde jsou lidská práva 100.000 mrtvých v syrské občanské válce, kterou tak nadšeně ochránci lidských práv a exportu demokracie podporují? Nikoliv, ticho po pěšině. Kdo z nich tam jel, rozdal svůj majetek ožebračeným a zničeným rodinám, kterým bláboly nezúčastněných evropských politiků rozvrátily zemi a život? Ti nejzatvrzelejší ochránci lidských práv, většinou sedí v kavárnách nebo v kuloárech parlamentů a žvaní a žvaní... to totiž kupodivu nevyžaduje žádnou zvláštní odbornost. Pokud se podíváme kolem sebe na české zastánce lidských práv, zjistíme to samé. V bezpečí a v pohodě blábolí o tom, jak mají žít lidé na druhém konci světa, v horším případě tam jedou s nějakou delegací a svými idealistickými názory rozvrací vztahy, které diplomaté budovali desetiletí a které živily tisíce pracujících lidí u nás. Je tedy nutné zvážit základní fakt, že ani v oblasti lidských práv se neděje nic náhodou a už vůbec ne zadarmo. V momentě, kdy se začne jednat o ekonomických sankcích proti nějaké „nelidskoprávní“ zemi, tak to, co se děje ve skutečnosti, je to, že se začíná přerozdělovat její trh z hlediska dodavatelů. Naše lidskoprávní ministerstvo zahraničí přestane vydávat exportní licence do země XY, takže naši výrobci se mohou jít pást, zatímco výpadek našich dodávek neprodleně nahradí náš konkurent, který se dosud marně snažil na dotyčný trh dostat. Klasický případ byl s dodávkou vzduchotechniky ze ZVVZ Milevsko pro íránskou atomovou elektrárnu v Bušehru. Zatímco náš podnik, díky nátlaku USA přišel o zakázku za 4,5 mld.kč, technologii namísto ZVVZ s radostí dodala firma Siemens, který v USA zaměstnává zhruba 300.000 lidí. Takže jaký byl efekt sankcí? Pro cílovou zemi nulový, pro nás katastrofální. A kde že byla lidská práva našich lidí na práci a slušný život? Řekl bych vám, ale pak by to nešlo zveřejnit.Takže bych rád touto cestou vyzval ochránce lidských práv ve světě, aby hájili především lidská práva slušných lidí u nás doma v ČR a také přemýšleli o ekonomické dimenzi lidskoprávních kampaní a následných sankcí v souvislosti s nepokoji v zahraničí, např. na Ukrajině.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Jiří Kobza | neděle 20.4.2014 0:35 | karma článku: 5,35 | přečteno: 418x
  • Další články autora

Jiří Kobza

Fialův tobogán krize

9.11.2022 v 14:09 | Karma: 8,61

Jiří Kobza

K tomu nelze mlčet!

2.6.2022 v 10:20 | Karma: 8,37

Jiří Kobza

Vláda proti Ústavě i proti lidu

30.5.2022 v 19:15 | Karma: 27,05