Zpoždění

Ok, no stress, odepisuju.
V hlavě mi bleskne: to pěkně  začíná. První vážné jednaní a jede pozdě.
O 8 min. později kolem prosviští snad stošedesátkou bílá šmouha s černými koly. Fíha. To auto znám. Ale nezastavuje. Čekám dál. Po 10 minutách je tu. Jdeme na to.
Veni, vidi, vici.
Klientovi se moc omlouváme, ze přicházíme pozdě. Ivana se poušti do prezentace výstupu z analýzy. Je lehce napjata, tak to odlehčuji vstupem o tom, jak jsem na ni cekal a těsně nez přijela, kolem mě projelo auto jako má právě ona, snad sto šedesátkou! Kousne se do rtu a je vidět, ze se uvolni. Po zbytek jednáni exceluje a klient se zájmem přikyvuje.
Po schůzce vycházíme ven před firmu klienta a ona vybuchuje smíchy. Prý sto šedesát... já z vás byla tak vystresovaná, že jedu pozdě, že jsem zapomnela odbočit a objela jsem si ještě jednou kolečko. Sto šedesát, tsss...
To jste fakt byla vy? 
Jo, a kdo je Ivana? No naše nova obchodní ředitelka přeci.
Může se za Vámi stavit a zcela zdarma zkonzultovat situaci ve Vaši i firme.
Přijede včas. Stačí říct, kam...