Jaký je rozdíl mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi? Mají se rozvojové země šanci stát se vyspělými? Po pravdě - prakticky nemají.
Pouze pár rozvojových zemí se dostalo mezi vyspělé země. Některým ani rychlý růst po dobu 25 let nepomohl, některé země jsou v lepším případě na půli cesty. Co rozhodlo? Z velké míry regulovanost nebo neregulovanpost ekonomiky, levná pracovní síla a přístup na globální trhy.
Po dobu 25 let dokázalo růst 7% a rychlejším tempem pouze těchto 13 zemí: Botswana, Brazílie, Čína, Hong Kong, Indonésie, Japonsko, Jižní Korea, Malajsie, Malta, Omán, Singapur, Taiwan a Thajsko. Sedmiprocentní růst po dobu 10 let znamená téměř zdvojnásobení. Za dobu 25 let to znamená růst o téměř 450%.
Žádný růst však netrvá věčně. Pokud jde o výkonnost ekonomiky, existují určité hranice, kdy se výkon ekonomiky zpomaluje. Nepřepočítávám přitom HDP přes paritu kupní síly, ale přes skutečné kurzy.
Dochází k němu nad úrovní 10.000-12.000 USD ročního HDP na hlavu. I když procentuální změna je stejná, je mnohem těžší dostat se z 10.000 USD na 15. 000 USD než se dostat z 1.000 na 1.500. Hranice 10-12 tisíc dolarů není dána či podpořena žádnou teorií, to jsou empirická pozorování.
HDP žádné ze zmíněných zemí (ani jakékoliv jiná BRICS země) nepřesahuje hodnotu 12.000 USD za rok. Brazílie je od ní jen kousek, JAR se blíží 8.000, Čína je na 6.000, Indie na pouhých necelých 2.000. Jediné Rusko je výjimkou s 14.000 dolary HDP na hlavu.
Není se proto čemu divit, jestliže růst Číny zpomalí, nebude to nic mimořádného.
