Dne 11. listopadu 1918 skončila 1. světová válka. O tom, jaká byla, si můžeme připomenout úryvky z uchovaných dopisů na frontu a z fronty mezi mým pradědečkem a prababičkou:
Drahý manželi. My Tě mnohokrát pozdravujeme a líbáme. Teď jsme od Pána Boha zdraví, jenom aby ty jsi byl také zdráv. My na Tebe stále vzpomínáme a modlíme se stále za Tebe, abys přišel brzy a zdravý. Rudolfek nám mnoho stonal se zuby. To víš, ani se na nožičky nepostavil. Teď již zase začíná běhati, ale jde mu to špatně. Vašek je pořád u šenkýřů. Co se mu naříkám, že bude bit, jestli tam ještě půjde. Jak vidí šenkýře, tak běží k němu a říká: Když není tatínek doma, nemusím jít k strýčkovi. Na všecko se ho ptá, co je to, kam pojede, co tam bude dělat. Musím Ti také psát, jak je tady draho. Vejce 1 za 5 pětníků, 1 libra másla zl.1.10 až 1.20 i u Kupsů to padělané je také zl.1.10 libra. Mouku ani v Klatovech venkovský nedostanou, jenom městský a to musí mít lístek z hejtmanství. Na 7 osob dostane 1 kilo mouky na den a nebo 1 chleba. Vždycky jenom jedno, buď chleba, nebo mouku. ... Rouskojic Tona mně vzkázala, že mě prosí, že jí již Hanzi nepsal přes měsíc, jestli o něm nevíš a proč jí nepíše. Prosím Tě, jenom si dej pozor, aby sis neublížil, ať se zase šťastně sejdeme. Již se nemůžeme dočkati. Kdyby již to bylo dneska. S Pánem Bohem. Zůstává Ti věrna Tvoje manželka a dítky. Posíláme Ti mnoho hubiček.
Drahá manželko a mé drahé dítky. Já Vás nejprve nejsrdečněji pozdravuji a v duchu nejvroucněji líbám a sděluji Vám, že jsem živ, avšak noha mě velice bolí. Mám též strach o Vás, že se Vám něco zlého přihodilo, stále se děsím, že se Ti něco stalo. Zdálo se mně o Tobě, jak jsem Tě viděl hrozně ztrápenou, proto mně ihned odepiš, jak je s vámi … Jen jdi tam do ty kaple v Loretě a modlete se tam za mne, bych Vás zas někdy zdráv spatřil. Jestli ne, ať se za mně děti modlí a na mně nezapomenou do jejich smrti … Jenom buď zatím trpělivá, snad mně Pán Bůh zachrání, v nějž pevně doufám, že se zase vrátím. Zatím s Pánem Bohem. Pozdravuj mé bratry a sestry, též v Zahorčicích přátele. Stále světem zpráva přelétá, kdy bude as po válce veta, bych se mohl vrátiti své miláčky zlíbati. Tisícero pozdravů a hubiček zasílá Vám Váš milený tatíček.
Drahý tatínku. Velice se nám po vás stýská. Když zvoní, tak se hned za vás modlíme. Každou chvíli vzpomínáme. Zasílá Vám Vaše dcera do daleké země. Truchlivému tatíčkovi mnoho hubiček s bohem. Ruku vám líbá Vaše dcera Teresie Kronforstová
Drahý tatínku. Velice se nám po Vás stýská a jak by jsme se potěšili, kdyby nám přišlo psaní, že přijedete domů a každá chvíle by nám byla dlouhá. Až by měl přijíti ten den, tak už by jsme se nemohli dočkati. Ráno jak by jsme vstali, tak by jsme se oblekli a pomodlili a už by jsme běželi naproti. Ruku Vám líbá Váš vděčný syn Antonín.
