"Nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou nebo jiným způsobem, s výjimkou případů a způsobem, který stanoví zákon.
Stejně se zaručuje tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením." Takto hovoří článek 13 Listiny základních práv a svobod.
Terorismus je velkým strašákem, zvláště na západ od nás. Přiznejme si, že oprávněně. Do logického řešení, zastavit proud nelegálních migrantů, se ale evropské orgány příliš nehrnou. Byznys s dotacemi na uprchlíky a politický kapitál, vytřískaný na pomoci rádoby potřebným, si málokdo chce nechat ujít. A řešit rizikové občany, kteří už v Evropě jsou, politici také nebudou. Deportace zpět či zavírání do kriminálů s přísným režimem jim v době sluníčkářsky orientovaných médií na popularitě nepřidá. A tak evropské politické špičky hledají zástupná řešení, kterými by znepokojené obyvatele naoko uklidnily a zároveň tak trochu přitáhly šrouby těm, kteří si myslí něco jiného a mainstreamové vymývání mozku jim není po chuti. Několik dní po masakru v Bataklanu úředníci Evropské komise předložili ke schválení směrnici omezující práva bezúhonných občanů držet legální zbraně. Stačilo k tomu vytvořit potřebnou společenskou atmosféru a málokterý europoslanec si dovolí nesouhlasit. Hlasujete proti? Podporujete terorismus a nechcete větší bezpečnosti v Evropě! A tak směrnici máme a islamisté nadále vraždí. Asi soudruzi z EU někde udělali chybu.
Před několika dny došlo k dalšímu masakru, tentokrát ve Vídni. A už je opět na stole řešení. Evropští komisaři tvrdí, že každý šifrovací software musí být upraven tak, aby pro vyvolené byl obsah hovoru či textu dostupný. Velký bratr musí mít přehled. Jde opravdu o předcházení teroristickým útokům nebo o monitorování politických odpůrců a občanů s jinými názory, než jsou ty, které se zrovna nosí? Zmonitorovat jejich hovory, opřít to o předsudečnou nenávist a stát může trestat. Teroristy? Ani náhodou, obyčejné lidi. Teroristé na domluvu nepotřebují žádný WhatsApp, Talkey či Signal. Existuje internetové podsvětí, se kterým si bezpečnostní složky neumí poradit, a kde jsou teroristé jako doma. Opět soudruzi z EU dělají chybu. Anebo nejde o chybu, ale zlý úmysl?
Zažil jsem dobu, kdy formálně platilo listovní tajemství, ale do dopisu nikdo nepsal nic, co by mu způsobilo problém a telefonní hovor byl soukromý asi jako hlášení v místním rozhlase. V té době i hloupé hospodské řeči vás snadno mohly dostat do maléru, zvláště když u něho seděl někdo, kdo byl horlivým dopisovatelem složek státní bezpečnosti. Tenkrát se tomu neříkalo boj proti terorismu, ale ochrana socialistického hospodářství a snaha vypořádat se s podvratnými živly. Mám pocit, že se vracím o čtyřicet let zpět. V té době se říkal vtip (snad to byl citát Jana Wericha): „Nemysli. Když myslíš, tak nemluv. Když mluvíš, tak nepiš. Když píšeš, tak nepodepisuj. Když podepisuješ, tak se nediv.“ On vtip někdy přestává být vtipem. A bojím se, že tato doba nastává.
Na vojně byl na všech pojítkách (pro neznalé – telefony, radiostanice, …) nápis: „POZOR, nepřítel naslouchá!“ Jestli Evropská komise prosadí svůj nápad, pak doporučuji tento slogan oprášit.
