Umírněná ozbrojená syrská opozice je jako panna ve veřejném domě

I když, pokud si dovolím trochu zaspekulovat, tak ono to s tou pannou zas až tak vyloučené není. Například, milovaný prezident a saxofonista Bill Clinton toto provozoval a jsa uspokojen, prohlásil, že o pohlavní styk nešlo.

Jistěže ne, to ví každý, kdo zná jak přicházejí děti na svět a to je skutečně každý. Ta technika se jednou nazývá 69, podruhé "give head" a u nás též "zdravotní cigareta". A kdyby se všichni a všechny těch zdravotních cigaret drželi (a držely), tak by vůbec nemusel být problém se zákazem kouření v knajpách.

Sýrie je pro mě, a věřím, že pro většinu mých spoluobčanů, jakousi hádankou. Slušně se tomu říká, aby se v tom prase vyznalo. Nesledoval jsem to příliš, ale vím, že USA, které se nikdy v té oblasti do ničeho nevměšovaly, by velmi rády viděly Asáda od vesla a pokud možno i na šibenici.

Nevím. Na jednu stranu jemný a kultivovaný oční lékař, který vystudoval v Londýně a následníkem svého otce se stal, po tragické smrti svého staršího bratra, víceméně z donucení. Ze dne na den byl nucen ujmout se této, násilným způsobem uvolněné, pozice.

O vzniku syrské krize a o jejím příčinách se u nás toho, na rozdíl od té ukrajinské, moc neví. A já si dokonce myslím, že mají jakous příčinnou souvislost. Dovolil jsem si vypůjčit citát o tom, jak to všechno začalo

Anti-government demonstrations began in March of 2011, part of the Arab Spring. But the peaceful protests quickly escalated after the government's violent crackdown, and rebels began fighting back against the regime.
https://www.mercycorps.org/articles/iraq-jordan-lebanon-syria-turkey/quick-facts-what-you-need-know-about-syria-crisis

A světe div se, připomnělo mi to, jak jsme kdysi jako kluci z nějakého komunistického pramene četli, jak začala korejská válka. Asi takto: "Severní Korea (KLDR) byla napadena z Jihu a okamžitě začala masivní protiútok.

A já si osobně myslím, že "Arab Spring" tedy "arabské jaro" bylo jednoznačným výsledkem snah USA destabilizovat tamní režimy. Nevím sice, k čemu to mělo být dobré, ale vím, jak obtížně přeskakuje "revoluční jiskra" z jedné země na druhou.

V Polsku již v létě 1989 odstraňovali komunisty od moci a u nás nic, nic a ještě jednou nic. A to jsme přímí sousedé s dlouhou společnou hranicí a jistou podobností obou jazyků. Nechci rozebírat ostatní státy řetězce "arabského jara", ale myslím, že v Sýrii to mělo jednoznačně protiruský charakter.

Prostě, námořní velmoc, jakou USA bez jakékoli pochybnosti jsou, nelibě nesla, že Rusko má v Sýrii svou námořní základnu Tartús. A odstavení Bašára Asáda od moci by samozřejmě mělo ten blahodárný účinek, že i ta základna by zmizela. Nikoli fyzicky, ale pro Rusy by zmizela.

To se ale USA nepodařilo a tak svoje úsilí na oslabení ruské námořní a nejen námořní síly zaměřily na v té době ukrajinskou námořní základnu Sevastopol na poloostrově Krym. Podle mého názoru, plán byl jasný.

Pučistická ukrajinská vláda vypoví co nejrychleji nájemní smlouvu s Ruskem a bez ohledu na to, zda by někdy americké námořnictvo základnu Sevastopol využívalo, způsobí tím Rusku velmi značně nejen materiální, ale i morální škody a značnou ztrátu prestiže.

Není se proto čemu divit, že nyní Rusko bombarduje pozice i "umírněné" opozice, což nevím, co znamená. V mém pojetí umírněná opozice vůči vládě je třeba ODS, ale v žádném případě někdo, kdo by do parlamentu vnikl s kalašnikovem. Třeba prezident Zeman.

A tak rozhodnutí Ruska pokračovat v náletech na odpůrce prezidenta Asáda považuji nejen za oprávněné, ale i za přínosné. Pokud vím, tak Asáduv otec Háfiz al-Asad vytvořil v Sýrii nikoli mnohonárodní, ale mnoho-vyznání stát a desítky let mu to klapalo.

A jestli se něco takového podaří i teď nevím, ale stejně jako na Ukrajině si myslím, že i v Sýrii by každá změna byla k horšímu. Že by to prostě bylo, jak se tak říká, Z deště pod okap.