Ruská vojska na Krymu…

Když dochází k oddělení části nějakého státu a jeho osamostatnění či připojení ke stát jinému, jsou obě strany na pokraji války nebo spíše tu válku způsobí. Oddělení Sudet od předválečného Československa a jejich připojení k Německu předcházelo Druhé světové válce, zatímco oddělení Kosova od Srbska předcházela teroristická válka UČK v čele s Hashimem Thacim, o jehož vztazích s Madeleine Allbright raději pomlčet.  

Zkráceně lze prostě říci, že posouzení oddělení nějakého území od jeho mateřského státu závisí vždy na okolnostech a samozřejmě také na tom, kdo hodnotí. Ovšem otázkou je, zda v případu Krymu se dá hovořit o „mateřském státu“. Resp. o kterém?

Kdybychom třeba vzali životní postoje a názory Václava Havla a předložili mu „slepý“ případ Sudet, tedy takový, ze kterého by nebyly zřejmé ani čas a ani lokalita té události, ten případ by byl popsán jen obecně, tak co?

Možná, že Václav Havel, a možná že i mnozí jiní a dokonce i já sám, bychom připojení Sudet k nacistickému Německu považovali za historicky správné, protože by tím byla naplněna myšlenka sebeurčení národů.

A co Krym? On měl, svým způsobem, charakter sudetských území v Československu. Byl připojen k Ukrajině bez vědomí a bez souhlasu tamních obyvatel, naprosto stejně jako se Sudety staly součástí Československa.

Možná s tím malým rozdílem, že německému obyvatelstvu Sudet bylo alespoň teoreticky umožněno proti tomu protestovat, ale ruskému obyvatelstvu Krymu vůbec nebylo umožněno protestovat proti připojení k jiné republice SSSR.

Myslím, že touha ruského obyvatelstva Krymu „vypadnout“ z Ukrajiny byla stálá a zesílila po rozpadu SSSR. Ale z pochopitelných důvodů – skoro žádný stát neumožní dobrovolné oddělení části svého státu – jim to nebylo umožněno.

Po „událostech“ na Majdanu (v zájmu zachování dobrých vztahů nepíši o puči, i když to puč byl) nastalo na Ukrajině jakési dočasné mocenské vakuum a většinové, tedy ruské obyvatelstvo Krymu toho prostě využilo.

A nyní nastává otázka nastolená v titulku článku. Ovlivnila ruská vojska na Krymu referendum o samostatnosti a připojení k RF a jak? Nutila lidi jít hlasovat? Nebo jim v tom bránila? Ovlivňovala či dokonce falšovala hlasování?

Já to nevím a proto nemohu říci. Připadá mi však naprosto směšné, že by někdo musel Rusa nutit jít hlasovat pro připojení k Rusku. Navíc, když v Rusku měl nárok na trojnásobný důchod.

Můj názor je ten, že pokud ruská vojska na Krymu něco dělala, tak především zabírala ukrajinské vojenské objekty, což je zcela logické. Ale nějaké ovlivňování referenda? To se mi zdá nejen zbytečné, ale dokonce protismyslné.

Vím, že se vyrojí spousta argumentů, počínaje Budapešťskou deklarací. K té je třeba říci, že tato deklarace zaručovala neutrální Ukrajině územní celistvost. Nikoli však Ukrajině jako budoucímu členu NATO.

A pokud se někdo posmívá, že Krym a Sevastopol by se NATO a US NAVY nehodily, že by byly „naprosto na nic“ a že je směšné, že by toto měla být odměna nebo jednou z odměn za podporu MTR (Majdanské teroristické revoluce), tak:

Velká většina českých obydlí je vybavena rozvodem alespoň studené vody. Takže nic vám, milí diskutéři, nebrání v tom, abyste otočili kohoutkem dali si studenou sprchu a vzpamatovali se.

Paušální protiruské kokodákání a nesymslné výmysly totiž ještě nikdy nikomu nic dobrého nepřinesly.

P.S. To o té neutralitě Ukrajiny v té Budapeštské deklaraci jsem si domyslel. Protože to se rozumí jaksi samo o sobě. Nemohu přece nic garantovat zemi, která by se spolčila s mým nepřítelem. To by byl Kocourkov.
A zabírání cizích vojenských objektů na území, které se referendem přihlásilo k mé zemi? Standardní vojenský krok. A ještě bych mohl dodat: "na mém bývalém území, které bylo připojeno protiprávně".

Autor: Jiří Hermánek | neděle 19.10.2014 8:40 | karma článku: 36,43 | přečteno: 2163x