Všechny ty dívky a ženy, co jsem s nimi nespal...

Námět na tento článek mě napadl v hostinci U Lenina (Lenin je vJečný). Kamarád Mirek se zpozdil, protože si v hlavě špatně srovnal hodiny. Místo příchod 12:30 si nastavil odchod ve 12:30.

A tak jsem mu vyprávěl, že se mi ve věku krásných 17 let stalo totéž. Popletl jsem si hodiny a dívku, která za mnou přijela z Brna jsem na nádraží, kde ona trpělivě stepovala, vyzvedl až o hodinu později.

Jmenovala se Ivanka a všechny přednosti měla tak akorát a vůbec se nebránila mojí ochmatyce. Ale, když jsem jí sdělil, že už jsem svůj chlapecký poklad ztratil s dospělou ženou dvojnásobného věku, rozlítila se a odjela do Brna.

Zcela zbytečně. Protože, to, že jsem již měl nějaký cvik, bylo veskrze pozitivní. Ona to ale tak nebrala. A dále uvedu Věrušku, protože vzhledem k okolnostem sem tak patří. A to proto, že i když k naplnění došlo, nebylo to to pravé naplnění mezi mužem a ženou.

Věruška byla mojí spolužačkou a současně i sousedkou. Takže, slovo dalo slovo a já se jí celé odpoledne dobýval do podprsenky. Sice úspěšně, ale až o nějakých 6-7 let došlo k naplnění. Bohužel, ne k plnému, protože, jak mi později řekli, Věrka se dala na 4% víru.

Pak si vzpomínám na jistou Karlu. Byla štíhlá, prsa tak B. Ale sčuchli jsme se na Hostivařské přehradě a "otlapkávali" se tak, až blízko sedící maminky zakrývaly dětem oči. Ale byl jsem mladý zajíc, tak okolo 15 let a dál jsem to nedotáhl.

Něco podobného se o dalších prázdninách stalo na Slovensku. Byli jsme blízko Terchové a když jsme přijeli, tak mě, jako dítě (16let) zavedli do televizní místnosti. A tam v přítmí seděla dívka Elenka, a já vůbec netuším, jestli ji už tehdy bylo 15.

Ale já tehdy vůbec nezaváhal. Svoji ruku jsem vsunul do jejích tepláků a hledal tam její poklady. Očividně jí to nevadilo, ale dál jsem se už jako čistokrevný zajíc neodvážil. Prostě, mládí je krásné, ale nesmělé.

A ještě je třeba zmínit chmel. My, průmyslováci, jsme na chmel jezdili do Kněževse, kam také jezdila Střední ekonomická z Resslovky (to je tam, kde byli partyzáni v kryptě. Ale, tak nějak už nechci zabíhat do podrobností, i když materiálu je ještě dost.

Tak tedy, zatím ahoj.