Proč dnes stále více lidí kupuje Putina?

Tak takovou otázku a nejen vůči VVP si často kladou marketingoví experti. Obliba nějakého výrobku nebo služby totiž obvykle spočívá na dvou pilířích. Na přijatelné kvalitě a skvělém marketingu.

A jak je to u nás? Je vzrůst obliby VVP dán spíše „marketingem“, tedy propagandou řízenou z Kremlu a provozovanou sítí „užitečných idiotů“ nebo jde spíš o hnutí zdola. Jakési hnutí spotřebitelů, v tomto případě tedy autorů, čtenářů a diskutérů.

Dobrou pověst je těžké si získat a lehké je ji ztratit. Nevím, zda restaurace „U tří opilých rybiček“ v Praze Hostivaři někdy dobrou pověst měla, ale na Silvestra 2009 ji u nás definitivně ztratila. Trávili jsme tam Silvestra, což nebyla levná zábava, každý podnik se snaží na Silvestru vydělat.

Druhý den však jsem se, s prominutím, „poblil jako Alík“ a když již jsme u toho nepříliš veřejně stravitelného slůvka blíti, tak jsem problil celý den, i návštěvu své maminky. Prostě to bylo veselé a ponaučení zřejmé. Nekonzumovat podezřelé pokrmy.

A bohužel, něco podobného se stalo i s naším veřejným míněním  směrem k USA a jejich politice. Po pádu „komunismu“ bylo tak 85% obyvatelstva včetně mě nadšeno, že patříme do opačného, ne-sovětského tábora.

A tak jsme vesele skousli „humanitární bombardování“, které nám náš proslulý letištní bombarďák tak skvěle vysvětlil. A ani ten útok na Irák nás nijak moc nerozhodil, i když ti moudřejší z nás třeba Václav Klaus, před ním varovali. Ale bombarďák velel VPŘED.

Také plánovaná instalace radaru v Brdech sklidila spíš souhlas než odpor. A vím, že tehdy jsem si říkal: Co se to Rusko do toho tak montuje? Tehdy ještě ruská kaše nechutnala lépe než ta americká a na radar jsme se upřímně těšili.

To proamerické nebo prozápadní povědomí ale hodně nahlodala Libye. Že byl Kadáffí diktátor? Jistě, ale diktátor, který uměl a nemyslím, že bylo naší úlohou ho zavraždit. No a přesto se to stalo a díky tomu tam teď vládna chaos, válka a desetitisíce uprchlíků.

A naše vědomí, nalomeno Libyí, mělo skousnout násilný převrat na Majdanu, tak glorifikovaný Západem? Tu glorifikaci mnozí z nás, a to zcela oprávněně, nechápou a nevidí v ní jiného než záměr geopoliticky poškodit Rusko.

A tím vůbec nejsmutnějším na tom je to, že největšími zastánci tohoto zcela flagrantního porušování demokratických principů a lidských práv na Ukrajině, jsou pohrobci Václava Havla, tzv. Havlisté či Pravdoláskaři.

A neodbytně se pak také nabízí otázka, zda to humanitární bombardování Kosova před patnácti lety nemělo ten samý pragmatický účel a smysl, jako dnešní ukrajinská anabáze, ale pouze na menším prostoru.

Smysl a účel ten, aby jednak bylo dosaženo územních zisků. Zisků, které by šlo, kromě jiného, využít vojensky, jako je tomu dnes již v Kosovu. A plánováno bylo toto využití samozřejmě i na Krymu a po jeho útěku z Ukrajiny tedy alespoň na Východní Ukrajině.

A co se týče byznysu, tak tam je Východní Ukrajina se svými obrovskými zásobami břidličného plynu jednoznačným cílem amerického postupu, který se rozsahem i významem vůbec nedá srovnat s celkem „nepatrným ziskem“, kterého Madla za své angažování v Kosovské kauze dosáhla.

Ale on ani 50% podíl v Kosovském telekomunikačním operátorovi není špatný, že paní Albrightová?

P.S. Pro nevěřícího pana Nováka (ale ten odkaz jsem zcela nedávno už uváděl):

"Although her investment firm Albright Capital Management denied it to The New York Times in January, WMR has learned from a United Nations source who recently visited Kosovo that former Secretary of State Madeleine Albright has a more than fifty percent stake in Kosovo Telecom, also known as PTK."

P.P.S. Nechápu, pane Nováku, proč by zralá dáma nemohla mít mladého milence? Ve spoustě případů je to naopak a nikdo se tomu nediví. A v tomto případě je  prostě zase tak. Nemějte prosím takové předsudky.