Právo na otce je pouze teoretické a je nevymahatelné...

Je staré indické rčení: "Snáze najdeš stopu hada na kameni, nežli stopu muže v ženě". To je velká pravda, ale slouží spíše k popisu věrnosti, či nevěry ženy. Dá se ale, naprosto stejně dobře, použít i na otcovství dítěte.

Případy, kdy dítě nemá příslušného otce nebo má nepravého otce je celá řada a já se pokusím je zde, zcela nedokonale shrnout:

• Otec je neznámý. Z chmelu, spartakiády, mejdanu, baru nebo dokonce znásilnění. Prostě, těch možností, kdy do toho žena může vletět je, česky řečeno neurekom.
• Otec zemře před narozením dítěte. Velmi častý to případ ve válkách, ale ani dnes není vůbec vyloučený.
• Otec je "překabátěný". I zde existuje velká varieta možností.
• Může jít buď o kukaččí vejce. Manželka prostě otěhotněla s někým jiným a tají to
• Nebo může jít o čistě papírovou operaci, o které někteří účastníci vědí a jiní nevědí. A život nám nabízí neskonale mnoho variant. Řeknu dvě z nich.
• Spolužák manželky kdysi potkal dívku, která si těhotenství "upekla" na letní brigádě a otce dítěte (snad) neznala.
  I zželelo se mu jí a na matrice se prohlásil otcem dítěte. To jde velmi snadno, říká se tomu "souhlasné prohlášení rodičů".
• A stejnou fintu použila jedna paní, budu ji říkat H-Systémová, která si upekla dítě s mužem s krycím jménem "Vašku, ty jsi ale ošípaná" a to dítě, nevím jestli se souhlasem biologického otce, nechala přepsat na 6. Svobodnou Evropu

 A takto by se dalo pokračovat, až do skonání světa. Protože prostě lidé se milovali, milují a milovat budou a občas přitom nastane nějaký zádrhel.

A samozřejmě jsem zapomněl na páně Hodiny hříšníky, kteří nepraktikují střídavku, ba co hůř, matky upírají dětem jejich otce. Ono ale stačí, když otec vidí dítě jeden víkend za 14 dní a pan Hodina se z toho stejně pose*e.

To je ovšem jiná liga, naše hádky o tom, zda pro kontakt s dítětem postačí, aby ho otec viděl jednou za 14 dní sem příliš nepatří. Já tvrdím, že otec takto kontakt s dítětem neztratí, ale pan Hodina je zásadně proti.

A jak tedy s tím asistovaným početím "singlovek"? Nevím. Něco mluví proti a něco mluví pro a každý krákorá to, co mu myšlenka na klávesnici přinese.

Jsou zde dva faktory. Jeden ekonomický a druhý národo-zachovalý, což je hloupý výraz a asi ho časem nahradím:

1. Kdysi, za té nesnesitelné normalizace, kdy nám valili klíny do hlavy, až jsme z toho blili, tedy jen někteří, jsem četl, že mladý lidský život ztracený při nehodě, má hodnotu jeden milión Kčs.
   Samozřejmě, že naproti tomu sražení a zabití právě čerstvého důchodce na přechodu má také svoji národohospodářskou hodnotu, protože ty dnešní potvory, důchodci (mohu si to dovolit, jsem jedním z nich) žerou, než se odeberou ke svému stvořiteli, milióny z našeho chudého krajíce.
2.  Hrozí nám muslimská invaze. Možná ano, možná ne. Možná to je falešný poplach a hrátky politiků a možná ne.
   A tak, každý další "svišť", který se narodí, ať tak či onak, je pro tento národ přínosem.

A jaký je tedy závěr? Každá singlovka by měla být povinna zplodit nejméně dvě nebo lépe tři děti a za to by měla dostat významnou peněžitou prémii, která by se odebrala nemakačenkům.

Ti by pak byli posláni, aby nuceně uklízeli město a zvláště pak u reprodukčních center a porodnic. A tím by se celý cyklus, k naprosté spokojenosti obyvatelstva, uzavřel.