Samozřejmě, že výročí „Vstupu vojsk Varšavské smlouvy“ nebo také „ruské“ (správně sovětské) invaze v roce 1968 významným výročím je. Nicméně, není o nic významnějším než obsazení Československa nacistickým Německem dne 15.3.1939. A pokud srovnáme důsledky obou těchto okupací, tak musíme zjistit, že na německá měla na život tohoto národa zhoubnější důsledky než ta sovětská. A mimochodem, i ta sovětská okupace v roce 1968 byla nepřímým důsledkem německé politiky.
A zde si dovolím citovat:
„9. dubna 1917 vyrazil (spolu s dalšími revolucionáři a také Armandovou) vlakem ze Švýcarska přes Švédsko do Petrohradu. Vagón měl právo exteritoriality a na německém území ho střežili němečtí vojáci.[8] Císař Vilém II. Pruský očekával, že Lenin svojí revolucí paralyzuje bojeschopnost ruské armády a ukončí válku na východní frontě.[8] V Leninovi pak viděl jen relativně bezvýznamnou postavu, která brzy poté ztratí moc“
Jak vidět, německý císař se dosti přepočítal, že a důsledky jeho spekulace o bezvýznamnosti Lenina a jeho ideologie jsme si my vyžrali od roku 1948 až do roku 1989 a svým způsobem nás, v modifikované EU formě, trápí dodnes.
Neustálé nářky okolo 21.8.1968 dosti připomíná šílenství okolo odsouzení výtržnic ze skupiny Pussy Riot. Tehdy šlo o absolutně banální věc, která by u jiného státu nevzbudila větší pozornost. A u islámského bychom se jí možná všimli jen u příležitosti jejich popravy.
Tak tato banalita zde musela být intenzivně rozmazávána asi proč? Protože to prostě byla skvěla příležitost, jak to Rusku a Putinovi opatlat o hubu. A přesně v tomto duchu se nesou různé názory a články. Prostě a jednoduše, omlátit Putinovi sovětskou okupaci z roku 1968 o hlavu.
To je jedna z hlavních příčin, proč je ta invaze tak intenzivně připomínána. A druhá, neméně významná, je ta, že tzv. „osmašedesátníci“ stále mají velmi obrovský vliv na naši politiku a sdělovací prostředky.
Krásným příkladem takové komunistické fosilie je soudruh Luboš Dobrovský, ročník 1932, takže ještě mladík. Ve svých mladých letech zažraný komunista a po vyhazovu z KSČ zažraný chartista. Naprosto typický příklad „porevolučního politika“.
A tento člověk, kdysi nadšený zastánce SSSR a politiky KSČ, který svým dílem jako redaktor Československého Rozhlasu velmi přispíval politice KSČ nás nyní bude vyučovat antirusismu? Bože, jak hluboce jsme to klesli?
Shrnu to takto. Zatímco do současného Německa nikdo kvůli jeho zločinům ze třicátých a čtyřicátých let nekope, tak Rusko, jako nástupnický stát SSSR je neustále terčem otloukání ze strany našich politiků, sdělovacích prostředků a dokonce i blogerů.
Včera jsem procházel blog a nalezl toto: „…nedávná anexe Krymu sovětskými jednotkami si vůbec nezadala s invazí naší země v roce 1968….“
To tedy autor, pan Seďa opravdu srovnává jablka s hruškami. Vůbec netuším, kdy by se na Krymu vzaly sovětské jednotky či, jakým způsobem by tento poloostrov anektovaly.
Anexe „(latinsky ad-nectere, připojovat) je de iure trvalé připojení (inkorporace) cizího státního území k jinému státnímu celku.“ má podobně pejorativní přídech jako kolaborace.
Ale kolaborace není ničím jiným než spoluprací a anexe, jak uvedeno výše je trvalým připojením území k danému státu. A k tomu samozřejmě v případě Krymu došlo a není na tom vůbec nic špatného.
Krym totiž nejprve vyhlásil samostatnost, poté požádal o přičlenění k Rusku a Rusko ho poté připojilo k subjektům Ruské federace, podobně jako to činívaly Spojené státy americké. Na rozdíl od nich ale přitom nepadl jediný výstřel:
Main articles: Conquest of California and Mexican–American War
The Battle of Palo Alto during the Mexican–American War.
Hostilities between the U.S. and Mexico were inspired in part by territorial disputes between Mexico and the Republic of Texas, and later by the American annexation of Texas in 1846. Several battles between U.S. and Mexican troops led the United States Congress to issue a declaration of war against Mexico on May 13, 1846; the Mexican–American War had begun. Word of the conflict reached Alta California about a month later.
