Dlouhá léta byla situace Ruska a Krymu podobná situaci, kdy vaši milovanou manželku administrativním omylem přepsali na vašeho souseda. Sice s ní, za určitých podmínek, smíte spát, ale je to jednak velmi drahé – soused za to od vás chce levné PHM pro své nenažrané auto. A zadruhé, je to situace velmi nejistá.
Takže, když na začátku letošního roku začalo v Kyjevě to „majdanské“ šílení, muselo i středně inteligentnímu delfínu být jasné, že to první, oč se bude hrát, je Krym. Budu li trochu drzý, tak řeknu, že to je to jediné, co v těch ukrajinských událostech mělo skutečný význam.
Význam nejenom strategický, i když jsem četl idiotské názory, že Krym pro žádnou flotilu, tedy ani pro tu NATO, žádný význam nemá. Ale i význam symbolický a význam psychologický.
Co je hlavním obrazovým symbolem vítězství nad Hitlerovským Německem? No přece ona proslulá, prý později naaranžovaná, fotografie, jak voják Rudé Armády vztyčuje nad Říšským sněmem v Berlíně sovětskou vlajku.
A něco podobného, ale v o stupeň nižším ranku, by byla ztráta Krymu do rukou USA. A to by se, naprosto bezpochyby, bylo bývalo stalo, kdyby „majdanská revoluce“ 100% zvítězila. Ovšem, ruská rozvědka, to nejsou žádná ořezávátka.
Nevím, na kolik byl odhadnut počet ruských agentů u nás, snad sto padesát? Je li tomu tak, tak na Ukrajině těch ruských agentů, ve všech sférách státní správy a veřejného života musí být tisíce.
Není také divu, vždyť Ukrajina má pro Rusko strategický význam nejvyšší důležitosti. A proto také musel být prezident Putin víceméně o všech detailech plánu Majdan informován a v podstatě měl dvě možnosti.
Buď se zachovat jako pánové Daladier a Chamberlain a skrytému agresorovi, jehož jednoznačným konečným cílem bylo Rusko z Krymu vyštípat a nahradit ho NATO, ustoupit.
To by sice na chvíli situaci zdánlivě uklidnilo, ale současně by to agresora přesvědčilo, že se nemá čeho obávat a může ve svých krocích, eufemisticky nazývaných pussy-riotovými, pokračovat a Rusko nadále destabilizovat.
A nebo se prostě zachovat jako prezident a stratég a jít tomuto útoku s jasným rozhodnutím vstříc. Na splnění letitého přání ruských obyvatel Krymu, včlenit se zpět do ruské vlasti a nerespektovat přitom rozhodnutí bolševického aparátčíka Chruščova není nic špatného.
Rusko a především Putin teď schytávají předem připravenou snůšku nadávek a pomluv, ale jeho medvěd má stále všechny zuby jako předtím, ba dokonce mu dorostly osmičky a vesele běhá po lesa. I když, pravda, v posledních dnech trochu zhubl, ale zima je mírná
Kdyby byl býval Putin v otázce Krymu ustoupil a nechal jeho obyvatelstvo na holičkách, tak by to pro náš „Tábor exportu homosexualistických práv“ bylo jasným signálem jeho nerozhodnosti a slabosti a vzápětí by následovala jeho poprava, byť dnes už jen symbolická.
