Snad každý stát na světe má své bohatší a chudší regiony. Nedávno se ze Španělska chtělo trhnout Katalánsko, z Ukrajiny zase Donbas a britské Skotsko? Tam nevím, tam nejsem vzdělán, zda to byly ekonomické důvody.
A naprosto zářným příkladem je bývalé Československo. České země byly průmyslovou lokomotivou celého Rakousko-Uherského mocnářství, zatímco maďarská "Horní Země", nyní Slovensko, byl zcela zaostalý zemědělský kraj, kde v roce 1918 bylo "celých 18" Slováků s maturitou.
Ovšem, centrálně řízený komunistický stát nemohl a nechtěl takovouto nerovnost mezi oběma částmi země dopustit a proto v padesátých letech zahájil gigantický projekt "Industrializácie Slovenska", který stál tolik, že kdyby to Slováci dne měli splácet, tak se nedoplatí.
K tomu se také pojí přes čtyřicet let stará historka, jak studenti čtvrtého ročníku pražského ČVUT byli na praxi na Slovensku a po odpoledních se nudili. A tak si někde vypůjčili něco jako sanitku a prováděli po slovenských vsích preventivní prohlídky rakoviny prsu.
Samozřejmě, hlavně u těch hodně mladých ročníků, tak je riziko největší. Až jednou nějaká děvucha řekla: "To nie je pán doktor, ale student z našej fabriky" a bylo vymalováno. Ale kárná komise se tak smála, že je ani nevyhodila. Asi to je městská legenda, ale hezká.
Každý stát se snaží nebo by se alespoň měl snažit vyrovnávat sociální podmínky, životní úroveň a podobně tak, aby mezi jednotlivými části státu nebyly příliš markantní rozdíly. Ony ty rozdíly samozřejmě vždy jsou, ale neměly by být "do nebe volající".
K takovémuto zásahu, to dá volovi rozum, je ale zapotřebí rozhodnutí centrální vlády. A pokud taková centrální vláda není a nemůže tudíž žádná závazná opatření rozhodnout a prosadit, pak je to Kocourkov nebo kočkopes, můžete si vybrat.
A přesně takového kočkopsa stvořila Evropská Unie zavedením Eura a situaci ještě podstatně zhoršila tím že Euro přijaly státy se zcela rozdílnými ekonomikami. A dál už to je stará obehraná píseň, kde sólo pěje Řecko a ve sboru bručí Irsko, Portugalsko, Španělsko a snaží se též Itálie.
I hlupák pochopí, že zavedení Eura nebylo samoúčelné a nemělo jen ekonomické důvody. Daleko podstatnější byly důvody politické, které teď, zcela zřetelně, vystupují na povrch. Vždyť francouzský prezident Holland to vyslovil zcela jasně, společný evropský stát.
Eurozóna musí mít společnou, centrální vládu, která bude mít pravomoc nad všemi státy takovou, aby se již nemohl opakovat příklad Řecka. A ono to také bude opravdu nemožné, protože ani Řecko, pokud v Eurozóně, zůstane a ani žádný jiný stát Eurozóny již nebude samostatný.
Ne, že by na tom ostatní státy EU byly nějak podstatně lépe. O nějaké samostatnosti v rozhodování se každému stejně může jen zdát. Ale přece jen, nějaká zdánlivá samostatnost zde je, i když dosti mizerná.
Není hanbou, pokud někdo změní názor. A pokud ho změní na základě nějaké drastické zkušenosti nebo nějakého negativního vývoje, pak je to jeho plus.
Takže, pokud prezident Zeman, na základě posledních měsíců vývoje v Řecku, změnil své stanovisko k Euru, je to jen potěšující a utvrzuje nás to v domnění, že ani jeho další stanoviska, konkrétně k ukrajinskému konfliktu a Rusku mu nejsou ani diktována a ani se je nevycucal z prstu.
