Socialismus je o vyhazování peněz a podplácení voličů. Ne ten sovětského typu, ten přežívá jen v několika kasárenských režimech na světě, ale ten "Špidlovského typu", který bohužel kvete i u nás.
Před sněmovními volbami v roce 2002, v době, kdy jsem se na podobné pořady v televizi ještě díval, "zvítězil" Vladimír Špidla nad Václavem Klausem jednoduchým a neprůstřelným tvrzením "zdroje jsou". Míněny zdroje na Špidlovy socialistické experimenty.
A to, že to s tím podplácením voličů myslí socialisté zcela vážně prokázali nejen zrušením zdravotnických poplatků, ale také selektivním mazáním medu pod fousy starobním důchodcům, kteří představují významnou a stále rostoucí masu voličů.
Jsem státu vděčen, že za mě, jako za důchodce, platí zdravotní pojištění. Zdravotní pojišťovny z nás pak mají obrovskou radost, protože čerpáme asi tak desetkrát či více peněz ze zdravotního systému než lidé ve věku 20 - 40 let.
To ale nestačí. Kterási naše vláda si vymyslela, že pracovní příjmy starobních důchodců budou do určité výše osvobozeny od daně z příjmu fyzických osob. To Miroslav Kalousek celkem racionálně zrušil a spousta důchodců se v tom okamžiku stala podvodníky. Nemohli ty peníze navíc oželet.
Pak ale přišel "Bohouš" Sobotka, který v životě nikde nepracoval a žádnou mzdu nepobíral a spolu se svými soukmenovci, českými socialisty, vymysleli, že důchodce je třeba ještě více podplácet. A tak se ta vratka daně do zákona vrátila a státní rozpočet je zase o nějakou tu korunu zadluženější.
"To se nám to hoduje, když nám lidé půjčují peníze", prohlásila kdysi literární postava Jaroslava Haška, feldkurát Katz, když k němu přišel věřitel prosit o vrácení zapůjčeného obnosu. A naprosto stejně asi přemýšlelo Řecko v uplynulých, poté, co se stalo členem Eurozóny.
Řecko vždy bylo chudou zemí. V šedesátých letech tam jezdíval můj kamarád Gerd (1941) a nemohl si Řecko vynachválit. S tvrdou markou v kapse tam žil, na německé poměry opravdu levně, a vracel se nesmírně spokojený.
Ani v roce 1987, kdy jsme s "reprezentativním" vozem Wartburg 353 kombi projeli Řecko od Korfu až dolů na Krétu, jsem neměl dojem, že by Řecko bylo nějak zvlášť bohaté či rozhazovačné.
Ba přímo naopak. Na náhorních plošinách ostrova Kréta, který jsme celkem důkladně probrázdili, jezdili lidé běžně na oslech a na ostrově Santorini (Thiera) zase běžně bydleli v jeskyních. Nakonec to bylo velmi ekologické, měli tam chládek a také chlaďáky s Colou pro turisty.
Kdy nastal ten zlom nevím, ale velmi pravděpodobně se vstupem Řecka do Eurozóny 1.1.2001. A samozřejmě také řecká socialistická vláda strany PASOK, která v Řecku nastolila ten "opravdový socialismus".
Nechci předstírat, že jsem všechny excesy řecké socialistické vlády nastudoval a tak alespoň ty, o kterých jsem se doslechl. Řecké důchody jsou nejen vyšší, než ty u nás, ale i než ty německé. V Řecku nesmí být nikdo (nebo nesměl být) propuštěn za státní služby.
Učitel musí dostávat svou mzdu, a to nemalou. A to i tehdy, když na něj nevychází dost žáků nebo snad nemá žáky vůbec žádné. A tak dále. To moje líčení samozřejmě nemusí být přesné, nejsem chodící encyklopedie, ale zcela určitě reálný základ má.
Jak jinak by totiž bylo možné řecké hospodářství a finance takto zruinovat? Jediná odpověď je kombinaci Eurozóny jako snadného zdroje peněz a socialistické filozofie jako nástroje a prostředku k jejich nesmyslnému rozhazování.
Jsou chemikálie, které, samy o sobě, jsou poměrně neškodné, ale jejich smícháním vzniká smrtící jed. A přesně to se stalo v Řecku, kde jakoby (to je sice jiný chemický příklad, ale také platný), lili vodu do kyseliny sírové a katastrofa na sebe nenechala dlouho čekat.
