Rozvádíme se s manželem po rozpadu našeho vztahu 2 díl

(první pokračování kauzy čtyřleté dívky)  Tento příběh je prezentován podle živých událostí a proložen informacemi z jiných kauz. Nesoudí vinu a nevinu. Tento příběh se zabývá pochybením v oblasti práva. A dalších aktérů.   

Podkladem pro tento příběh je událost, která spustila zájem o porušování práv dítěte. A zjištění jak je snadné manipulovat s lidským vědomím a soudy.

Konalo se jednání na psychiatrické klinice v Lounech. Byly vysvětleny rozpory ve vztahu k péči o nezletilou.

Musím konstatovat omluvu klinice, kdy paní primářka spolu s panem ředitelem vysvětlili situaci.

Proč však došlo k nedorozumění? Shodli jsme se na příčinách tohoto problému, který byl způsoben tím, že matce nebyly doručovány dokumenty od soudu. V tuto chvíli probíhá ověřování skutečností. Vše vypadá, že matce nejen nebyly doručovány dokumenty, navíc jí nebyly ani podávány opravné prostředky. Toto vážné pochybení totiž zapříčinilo tuto složitou situaci.

Tímto ze srdce velkou omluvu této klinice.

Včera zde reagovala mimo jiné i jedna osoba na tento otištěný článek. Vedl jsem s ní dlouhou diskusi. Zarazilo mne ale, že má informace, které může mít pouze osoba znalá detailního dění v rodině. Tato osoba se vyjadřovala k fotografiím, které jsou označovány za pornografické.

Vyšetřovatel tyto fotografie označil za umělecké. Při obdržení těchto fotografií mne polilo horko a zvedl se mi žaludek. Myslím, že pro mne je štěstím, že autora neznám osobně. Přemýšlel jsem, zda sem na iDnes některou fotografii umístit. Nakonec jsem nenašel způsob, jak to udělat přijatelně. Tak pouze popíši:Na manželské posteli leží tříletá dívka, celá nahá. Leží na zádech, do široka roztažené ruce a do široka roztažené nohy. Foceno je směrem od nohou k hlavě. Zvedl se mi žaludek. Podobného fotografie byly umístěny otcem i na webových stránkách mateřské školky, kam dívka chodí. Personálu školky bylo zamezeno v přístupu do Webu, za účelem odstranění, změnou hesla.

Pokud uvedený muž chce toto hájit prosím. Věřím, že se jednou sejdeme v soudní síni. Již jsem jednal s mými nadřízenými. Byla mi přislíbena plná podpora matce v průběhu sporu.

Dále jsem dostal k nahlédnutí materiály dosavadního řízení. Dostaly mne do stavu podobného při zhlédnutí fotografií.

Takže všem, kteří říkají JEŽÍŠI, zmocněnec. Tuto situaci zapříčinila podle všeho svou činností advokátka.

Budu pokračovat v popisu případu.

A tak se nyní ptám. Proč vlastně tento článek píši. Jsem nařčen z toho, že hledám popularitu. Není to pravda. Odešel jsem z politické scény a již se věnuji pouze svým aktivitám.

A že honím peníze? To také není pravda. Svou práci si neúčtuji.

Ego? Proč když se musím zodpovídat z každého rozhodnutí, z každého návrhu a obhájit si jeho účelnost a smysl?

No přátelé i nepřátelé. Za ty roky co se této problematice věnuji, vím k jak fatálním selháním v justici, policii a OSPODu dochází. Jak tyto obrovské a nenapravitelné škody na dětskou duši působí. Abych se vyhnul stálému vysvětlování a napadání některých čtenářů, že straním v soudních sporech, kde figuruji, jen ženám – matkám, uvádím můj poslední odsouzený případ. Soudkyně řešila soudní spor v zájmu co nejrychlejšího řízení. Vynesla rozsudek, kde otce označila za Autistu. To konstatovala be jediného podkladu. Otec byl nucen doložit vše, co souvisí s ekonomikou jeho domácnosti. Matka přes návrhy a nařízení soudu v usnesení nedoložila žádné příjmy. Soud jen stroze konstatoval. Matka se dobrovolně vzdala příjmu. Dále konstatoval, že se matka vlastním chováním připravila o sociální dávky. Po zásahu zmocněnce rozsudek soudu určil matce platit výživné z částky 3.800 Kč. Soud odmítl řešit příjmy matky.

Pokud takto rozhodují soudy, potom se nedivme velkému nepořádku v opatrovnických sporech. Při čtení rozsudku se oba rodiče zhrozily. Soudkyně píše, že je potřeba, aby nezletilí, se spolu opět sžili. Proto určila kontakt s rodiči, kdy dítě v péči otce jde k matce a v té samé době děti v péči matky jdou k otci. Co nyní na to říká paní, která vznáší kritiku k Obecným zmocněncům?! Jestliže toto stvořil člověk, který má být právní autoritou, děkujme zmocněncům, kterým práce nekončí jen rozsudkem. Zde působení zmocněnce vedlo k uzavření dohody mezi rodiči po soudním řízení, které napravilo chyby v rozsudku. Zmocněnec bez účasti rodičů pokračuje ve vymáhání nápravy soudem.

Policie také v jednom případě odloží případ brutálně týraných dětí. Obecný zmocněnec neustálým tlakem dosáhl trestního stíhání vyšetřovatele.

V případě údajného zneužívání dojde jednoznačně také k postavení vyšetřovatele mimo službu.

A OSPOD? Pracovnice bez právního vzdělání. Mají obhajovat práva dítěte?! Jak?  Tím, že straní jednomu z rodičů? Tím, že neznají nařízení, která upravují jejich činnosti a která vydal jejich nadřízený? OSPOD který usiloval o statut neziskové organizace?! Již nyní nad OSPODy není kontrola. Tak jak pak bude jejich práce vypadat v budoucnu?

Ptám se, OPRAVDU STOJÍME O TAKOVÝ PRÁVNÍ NEPOŘÁDEK při rozhodování o našich dětech? No, Já tedy ne. To je vysvětlení proč tuto práci dělám.