Potřebujeme cca 40 000 testů, jako má v poměru Jižní Korea, máme zatím pouze cca 16 000

Je potřeba co nejdříve zásadně zvýšit počet prováděných testů i při nejistých příznacích, protože mimo povinně používaných roušek, je to jediný způsob, jak dostat nakažené osoby do karantény a snížit roznášení infekce mezi občany.

Pro odhad zamořenosti coronavirusem Covid – 19 vůči nám, 
je potřeba vycházet především z počtu provedených testů a z počtu nakažených osob. Česko má cca 16 000 testů, nakažených cca 7%, mortabilita cca 1%. Itálie má necelých 9 000 testů, z toho cca 10 % nakažených a z nich cca 10% mortality, Jižní Korea má z cca 40 000 testů, cca 22,5% nakažených a z nich cca 1% mortality, vše na stejný počet obyvatel. Naše zamořenost se v současnosti pohybuje kolem 7%. Z uvedeného porovnání vyplývá, že si zatím vedeme celkem dobře.

Čím více zadržíme osob s nákazou 
a umístíme je do karantény, tím více budou ostatní občané ve větším bezpečí proti nákaze. Proto by se měl počet testů i osob s nákazou, podstatně zvýšit. Dá se předpokládat, že % nakažených k množství testů by se mělo začít ke konci dubna podstatně snižovat a počet vyléčených pacientů podstatně zvyšovat.  

Řešit se musí karanténa nakažených osob v bytech.
Cca 70% nakažených se infikuje v rámci rodiny a nejbližších příbuzných. O tom, že tyto osoby musí také dodržovat karanténu a musí se opakovaně testovat, není pochyb. Pokud nakažený nemá v bytě možnost užívat vlastní pokoj, je potřeba zajistit na dobu karantény jeho ubytování ve vyčleněné a čisté ubytovně, či v hotelu, pokud již nejsou nakaženi ostatní členové rodiny.

U osob v karanténě 
se musí nutně provádět kontrola dodržování karantény a jejich zdravotního stavu. Nejlépe doktorem s řidičem vybaveným ochrannými pomůckami. Sledovaní jejich pohybu elektronickou cestou je třeba tolerovat. Rovněž by se mělo zajistit zásobování osob v karanténě a nespoléhat na neziskovky, či dobrovolníky. Zda by nákupy zajišťovala balíková pošta, obec, nebo jiná složka státu vybavená ochrannými pomůckami, je na rozhodnutí státu. Nedodržování karantény a nenošení roušek se musí začít pokutovat tak, aby se chránili ostatní občané.

Dovoz ochranných pomůcek 
by jsme měli z většiny nahradit vlastní výrobou a uvolnit do schopných firem potřebné investice, či dotace, které by zajišťovaly nepřetržitou výrobu na rychle sestavených výrobních linkách na kterých by se vyráběly sta tisíce kusů ochranných pomůcek.  

Zajišťování testů
by se rovněž mělo především opírat o naše vlastní laboratoře, které jsou schopné provádět testy pomocí vlastních, ale spolehlivých metod a k tomu pravděpodobně levněji. Spolupráce s Akademií věd a dalšími laboratořemi by mělo být samozřejmostí.
 
Operativní řízení vládou
včele s premiérem Andrejem Babišem a následné ustanovení Ústředního krizového štábu včele s Romanem Prymulou plní svoje úkoly. Operativní změny a úpravy splnily svůj účel. Sice se nepodařilo udržet pandemii zcela pod kontrolou, zejména s ohledem na naše cestovatele, ale současný stav je na dobré úrovni.

Máme roušky, respirátory, rukavice 
a další ochranné pomůcky a tak by se mohli uklidnit i hejtmani Martin Netolický z Pardubic ČSSD a Jiří Běhounek z Vysočiny ČSSD, kteří požadovali odvolání ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha ANO. Je sice pravda, že se blíží volby, ale měli by si uvědomit, že vláda pracovala pod vedením premiéra Andreje Babiše, jako tým ANO-ČSSD, ale hejtmani, primátoři a starostové měst, toho příliš nepředvedli, protože nebyli schopni ani zorganizovat výrobu látkových roušek, které jsou dle Romana Prymuly vhodnější, než jednorázové z Číny, protože se dají dezinfikovat vyvařením k opakovanému použití.

No a nakonec jsme u peněz.
200 mld., není žádný drobný peníz, ale přesto je potřeba si dát pozor na staré české tunelování a předvolební dárečky. O tom, že zajištění ochranných pomůcek není zadarmo je každému jasné. To, že stát uhradí, či doplatí mzdy pracovníkům v karanténě, či pomůže nemocným a těm, co ztratili práci, samoživitelkám a postiženým občanům je jistě také v pořádku. 

Rovněž dočasné zavedení ošetřovného 
pro OSVČ lze považovat za nutné. Kladně lze hodnotit i neúročené půjčky, či dočasný kurzarbeit, nebo odložení záloh, ale především je potřeba si dát pozor na  předvolební návrhy, které nehledí na rozpočet. Lze pochybovat, že bychom měli sanovat firmy, které odvádějí daně v daňových rájích. Ostatně dle dokladů EET si může Alena Schillerová zkontrolovat, do jaké míry byly některé firmy, či podnikatelé skutečně postiženi.

Návrh Romana Prymoly, 
který chce důchodcům sebrat slevové akce, je tak už trochu přes čáru a akorát s tím důchodce naštve. Spíše by se měla ještě zkrátit doba prodeje pro důchodce od 8:00 – 9:30 hodin, aby si lidé z nočních směn mohli do 8:00 hodin nakoupit. 

Situace, ale není vůbec jednoduchá,
protože bude záležet na vývoji i v okolních státech, zejména v Německu, které má jiný přístup a nezveřejňuje ani počet provedených testů, takže lze těžko stanovit stupeň zamoření coronavirusem. Je to další rána pro neschopnou EU. Erdogan se nedohodl a tlačí na schengenský prostor na hranici Řecka. Schengenský prostor se omezil pouze na obchodní výměnu. Představa, že se do konce března něco podstatně změní lze těžko očekávat.

Budeme rádi, 
když koncem dubna se konečně začne obnovovat společenský život, ale roušky budeme nosit asi i na Nový rok. Jakmile při zvyšování počtu testů, bude docházet k stálému snižování počtu zachycených nakažených osob a z nemocnic a karantén budou propouštěni uzdravení spoluobčané, budeme na cestě k úplnému zvládnutí pandemie coronavirusu COVID – 19 

a to by byl opravdu mimořádný úspěch této vlády, zdravotníků a všech, kteří pomáhali.