Současná občanská válka na Ukrajině vyhrotila vztahy mezi USA a Ruskem na nejvyšší míru po II. světové válce. Tady již nejde o lokální konflikty, které potřebuje zbrojní průmysl USA, který zahrnuje přes 90% světové zbrojní výroby, což je pro ekonomiku USA podstatný přínos, ale tady jsme se ocitnuli na hranici nového světového konfliktu.
Defenziva Ruska je logická
vzhledem k tomu, že od rozpadu Sovětského svazu se ruská diplomacie dostatečně nevzpamatovala po totální destrukci. President Putin dělá co může k obnově mezinárodních vazeb i k obnově schopností a modernizaci ruské armády, ale to si vyžaduje mnohem více času. Oproti tomu USA mají nejvyšší úroveň výzbroje, zkušenosti z vojenských konfliktů a získáním Ukrajiny se dostaly téměř na dohled od Moskvy.
Normalizace vztahů mezi USA a Kubou
není pouze deklarovaná a brzy oslavovaná přátelská pomoc komunistické Kubě, ale především diplomatická a vojenská strategie USA, která má zabránit možnosti rozšíření vojenské spolupráce mezi Ruskem a Kubou. Rusko by zcela jistě, jako odvetu za Ukrajinu, chtělo zaujmout obdobnou vojensko strategickou pozici v blízkosti USA, jako získalo USA k Rusku na Ukrajině. Rusko, ale už není Sovětský svaz, což poznamenalo i vztahy Ruska a Kuby.
O tom, že ze strany USA
půjde o osvědčenou taktiku směřující ke změně komunistického režimu na Kubě, může pochybovat málokdo. Hospodářská blokáda Kuby pouze upevňovala pozici komunistického režimu. Možnost přímé podpory disidentského hnutí, nespokojených Kubánců a přirozená vidina kouzla zbohatnutí, či tzv. euroatlanské demokracie a lidských práv, přinese brzký pád současného komunistického režimu na Kubě obdobně, jako to proběhlo ve státech Evropy.
Nadšení Raúla Castra
ze zrušení blokády Kuby pouze potvrzuje naivitu komunistických vůdců. Lze jen odhadovat čas, kdy na Kubě vznikne obdoba dalšího Majdanu a bratři Castrové budou zaujímat pouhé místo v dějinách Kuby, která bude aspirovat, jako další stát USA. Politická a vojenská taktika USA, pod vedením presidenta Baracka Obamy, má zájem o další významný a strategický úspěch, který by nahradil ztrátu Ukrajinského Krymu a potvrdil
světovou hegemonii USA.
