Zvýšení minimální mzdy před volbami − náhoda nebo čirý populismus?

Jak jste si mohli všimnout, rád se vyjadřuji k aktuálnímu dění. K napsání tohoto blogu mě vyprovokovalo rozhodnutí vlády, která pod tlakem blížících se voleb rozhoduje populisticky a neodpovědně bez ohledu na situaci v privátním sektoru. Vláda se zřejmě řídí pohledem na výplatní pásky státních úředníků a již  se nezaobírá myšlenkou, kde na to firmy mimo státní sektor mají najít potřebné finance. Ano, píšu o zvýšení minimální mzdy!

Mnozí ekonomové vybízejí k větší obezřetnosti. Ekonomický růst, zejména v naší republice, je založen na výrobě a prodeji aut, což je z určitého pohledu velice křehký sektor. Ke skokovému zvýšení minimální mzdy se vyjádřil i Lukáš Kovanda, hlavní ekonom finanční skupiny Roklen a ekonom VŠE v Praze, kterého si dovolím citovat: „Myslím si, že to není dobře a do značné míry je to šok pro řadu zaměstnavatelů, protože s takto vysokým a skokovým navýšením zjevně nepočítali. Může to zatížit jejich finanční rozhodování a do značné míry ohrozit jejich cestu z obtížného období ekonomického útlumu… Zdá se mi, že si vláda představuje, že jsme se z nejhoršího dostali už dávno a eurozóna už je na tom dobře.“ S tímto názorem rozhodně souhlasím.

Všichni dobře víme, že minimální mzda má dva  parametry. Prvním z nich je sociálně-ochranný, který má chránit před absolutním vydíráním ze strany zaměstnavatele. Druhý parametr je ekonomicko-kriteriální. Ten má zaručit, že minimální mzda bude motivovat k vyhledávání práce namísto příjmu sociálních dávek. Má být také ochranou proti nekalé soutěži, která může vzniknout díky výplatě příliš nízkých mezd.

Dnes je mi již jasné, co bude následovat − zvýšení životního minima a na to navázaných ostatních dávek. A jaký to bude mít důsledek? Při vysoké ceně práce v ČR tak půjde o další tlak na zaměstnance a je zde i hrozba propouštění. Ano, to jsou reálné dopady populistických kroků této socialisticko-klerikální a populistické  vlády, i když se na první pohled zdá, jak chce svým občanům pomoci a dopřát lepší život.

Obavy mohou mít nejen zaměstnavatelé, se kterými je jistě vedena ta správná diskuse, ale i zaměstnanci. Protože nakonec na to doplatí i ti méně kvalifikovaní zaměstnanci s nejnižším platem.