- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Mnozí ekonomové vybízejí k větší obezřetnosti. Ekonomický růst, zejména v naší republice, je založen na výrobě a prodeji aut, což je z určitého pohledu velice křehký sektor. Ke skokovému zvýšení minimální mzdy se vyjádřil i Lukáš Kovanda, hlavní ekonom finanční skupiny Roklen a ekonom VŠE v Praze, kterého si dovolím citovat: „Myslím si, že to není dobře a do značné míry je to šok pro řadu zaměstnavatelů, protože s takto vysokým a skokovým navýšením zjevně nepočítali. Může to zatížit jejich finanční rozhodování a do značné míry ohrozit jejich cestu z obtížného období ekonomického útlumu… Zdá se mi, že si vláda představuje, že jsme se z nejhoršího dostali už dávno a eurozóna už je na tom dobře.“ S tímto názorem rozhodně souhlasím.
Všichni dobře víme, že minimální mzda má dva parametry. Prvním z nich je sociálně-ochranný, který má chránit před absolutním vydíráním ze strany zaměstnavatele. Druhý parametr je ekonomicko-kriteriální. Ten má zaručit, že minimální mzda bude motivovat k vyhledávání práce namísto příjmu sociálních dávek. Má být také ochranou proti nekalé soutěži, která může vzniknout díky výplatě příliš nízkých mezd.
Dnes je mi již jasné, co bude následovat − zvýšení životního minima a na to navázaných ostatních dávek. A jaký to bude mít důsledek? Při vysoké ceně práce v ČR tak půjde o další tlak na zaměstnance a je zde i hrozba propouštění. Ano, to jsou reálné dopady populistických kroků této socialisticko-klerikální a populistické vlády, i když se na první pohled zdá, jak chce svým občanům pomoci a dopřát lepší život.
Obavy mohou mít nejen zaměstnavatelé, se kterými je jistě vedena ta správná diskuse, ale i zaměstnanci. Protože nakonec na to doplatí i ti méně kvalifikovaní zaměstnanci s nejnižším platem.
Další články autora |
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!