Slučovat či neslučovat?

Slučování škol a tříd je stále aktuálnějším tématem. Musíme reagovat na demografický vývoj, ale také nesmíme zapomenout na děti samotné.

Mnohé vesnické školy bojují o přežití. Je důležité, aby fungovala spolupráce s jejich zřizovateli, tedy, obcemi. Obce, které mají školu, by se měly snažit udržet alespoň první stupeň. Malotřídky na vesnických školách mají své opodstatnění. Děti potřebují klid a známé prostředí. Navíc dojíždění do vzdálenějších škol je pro malé děti také zatěžující. Z tohoto důvodu říkám jasně ano malotřídkám na vesnických školách.

Jiná situace panuje u středních škol. Již dnes všichni víme přibližně kolik dětí nám bude opouštět páté a deváté třídy za 11 nebo za 15 let. Proto při současném demografickém vývoji, nemůžeme očekávat závratnou změnu. Optimalizace sítě středních škol plně v kompetenci kraje je nutnost,  které částečně současné vedení kraje  Vysočina odkládá jako nepříjemný politický  krok. K optimalizaci je potřeba přistoupit, ale nelze tuto optimalizaci provést pouze v jednom kraji, je nutno ji provést v úzké spolupráci s ministerstvem školství a nutno ji provést v celé republice najednou. Nelze při této zásadní proměně sítě středních škol vynechat obce a města. Ano, bude tedy muset dojít ke slučování škol, snižování počtu tříd ve školách a dalším nepříjemným krokům, které by ale v samotném konci měly vést ke zkvalitnění celého vzdělávacího systému, jak výběrem studentů na dané střední školy, tak i zvýšením tlaku na kvalitu pedagogů a vzdělávacího systému. Navíc se musí školství přizpůsobit moderním trendům v Evropě, jinak kraj do pěti let opustí většina zahraničních firem a investorů.

Máme před sebou ještě hodně práce ve školství. Přeji všem studentům, učitelům, ale také politikům jasný úsudek a chuť věci měnit k lepšímu.