Nevím, jak to máte vy milí čtenáři, ale já jsem svá první sluchátka nosil ještě před Plyšákem. A byl to walkman značky Sony, který mi přivezl utajený strýček z Paříže. Nosil jsem je hlavně při chůzi a občas i doma, když jsem se
chtěl izolovat od okolního světa. Léta ale běží vážení a pokrok nezastavíš.
Po více než třiceti letech ta dnešní sluchátka vypadají jinak a kvalita zvuku je taky někde jinde i když pořád preferuji hudbu z šedesátých až osmdesátých let. K tomuto dnešnímu příspěvku mne motivoval redaktor AUTO DNES, který se bezelstně přiznal k tomu, že používá sluchátka i během jízdy autem. To mne tedy ještě nikdy nenapadlo...
Sluchátka používám běžně při chůzi, při běhu, při jízdě na kole. Doma v sedě, v leže, ale nikdy mne nenapadlo, abych si je vzal do auta. Možná právě proto, že na rozdíl od pana Romana Švidrnocha v autě jezdím většinou sám a nemám potřebu se izolovat od manželky a od dětí.
V osmdesátkách jsem na svém walkmanu poslouchal jenom a pouze hudbu. A to buď z originálních kazet nebo hudbu nahranou podle vlastního vkusu. Dnes kromě oblíbené muziky poslouchané převážně ze Spotify věnuji svůj volný čas i poslechu mluveného slova. Jsou to především podcasty věnované fotbalu jako např Kudy běží zajíc, ČT sport podcast nebo Angličan. Spolehlivě pobaví i nefotbalová TOPOL SHOW.
Osobně si ale myslím, že používat sluchátka v autě, je dost velký risk. Preferuji poslech čehokoli jenom přes automobilové repráky a sluchátka mají přednost jenom když si chci poslech opravdu užít. Což s řízením auta moc dobře dohromady nejde. Při přehrávání muziky prý řidiči reaguji v průměru o 4,2 sekundy později než bez sluchátek. Za tu dobu auto ujede při padesátikilometrové rychlosti 55 metrů. A tou padesátkou já jezdím minimálně. V obci jezdím 55 a mimo obec minimálně 90.
Jsem už ve věku, kdy někteří mí vrstevníci uvažují o koupi sluchátek pro nedoslýchavé. To zatím ještě řešit nemusím. Stačí mi trošku víc otočit knoflíkem. A nemusím ještě používat Volume max.
A jak to máte vy?
