Palacha jsem nedokoukal. Nejenom proto, že jsem byl unavený

Přemýšlel jsem co s načatým večerem a manželka navrhla, že bychom se mohli podívat na ČT1 na Jana Palacha. Moc se mi do toho nechtělo, ale co by člověk neudělal pro milovanou ženu.

Podíval jsem se na ČSFD ,kde film měl poměrně vysoká hodnocení, ale mne tam spíš zaujaly ty kritičtější recenze, které Sedláčkova Palacha srovnávají s Hořícím keřem, který natočila polská režisérka Agnieszka Holland jako třídílný televizní film v roce 2013 a kterému jsem tehdy dal plný počet pěti hvězdiček.

Osobně si myslím, že Sedláčkův film má vysoké ohodnocení hlavně kvůli osobě Jana Palacha. Já ale hodnotím filmy podle toho jak moc se mne emočně dotýkají a přestože životní příběh Jana Palacha se zapsal do dějin, film jsem včera nedokoukal a dal přednost spánku. Nelituji. Spal jsem 10 hodin a zdály se mi krásné sny. Probudil jsem se ráno v sedm a koukám, že přes noc zmizely i zbytky sněhu. Vypadá to, že v našich končinách ani letos na běžky nevyrazím. Nevadí, v sauně je taky krásně.

Apropó miluji život v jeho rozmanitosti: Každý den se něco posere. A že by dnešek byl výjimkou, která potvrzuje pravidlo? Uvidíme. Zatím dobrý...