Doby, kdy René, Jirka Schelinger a Rudof chodívali na golf jsou už dávno pryč. O golfu jsem tenkrát věděl starou belu ale pamatuji se, že jeden můj spolužák z gymplu si tu písničku upravil k obrazu svému: "René já a Strnad
chodíváme m....t"
Jsem ve věku, kdy zapomínat je už normální, ale něco si ještě pamatuji...
Tímto oslím můstkem jsem se dostal k tomu, co se mi honí hlavou. Golf je hra, která mne udržuje mentálně i fyzicky ještě "při životě". Hrát jsem ale začal až v pětapadesáti a tudíž jsem alespoň doufám ještě ve fázi, kdy se mohu zlepšovat. Tedy pokud mi to tělo a hlavně hlava dovolí. Vzorem pro mne je německý gofista Bernhard Langer, který je pouze o rok mladší než já.
Před deseti lety tento hráč vyhrál první turnaj European Seniors Tour hraný v ČR a to na hřišti Casa Serena v Roztěži (8 km od Kutné Hory). Viděl jsem to na vlastní oči. No a po deseti letech stále ještě drží krok s absolutní golfovou špičkou a ne jenom s tou seniorskou. Čtyři dny na British Open držel krok se současnou světovou špičkou.
Včera překvapivě zvítězil Ital Molinari, když dal osm ran pod par a zvítězil s náskokem dvou ran před čtveřicí soupeřů. Všichni mluví hlavně o comebacku Tigera Woodse, který byl i chvíli v čele, ale nakonec skončil na krásném šestém místě. Pro mne je ale největším překvapením hra a výsledek jednašedesátiletého Langera.
