Loňský rok nehodnotím tak negativně jako Zeman. Naopak. Byl víc než dobrý, protože dobrý je za tři. A kdyby nebylo covidu a mé vlastní nešikovnosti, tak to snad ani nemohlo být lepší. Jenom ten Silvestr se nepovedl.
Já mám rád Vánoce, ale Silvestr? To není nic pro mne. Není mi blízké radovat se zrovna jeden konkrétní den v roce. Mám už leccos odžito i zažito, ale povedených Silvestrů jsem moc nezažil. Možná i proto, že jsem většinou doma. A nemyslím si, že v tomto případě platí že "všude dobře doma nejlíp". Líp na tom je asi můj dlouholetý kamarád, který s manželkou tráví Silvestra každý rok někde jinde. V rámci České republiky.
Nejlepší Silvestr, který jsem kdy zažil resp který si pamatuji, byl ten v sedmdesátých letech, kdy jsem byl s partou kamarádů na jedné chatě vysoko v horách, kde nebyla televize, ale byla tam sauna a chodili jsme se chladit do závějí prašanu. Jídla a pití bylo taky dost a tenkrát mne ještě v noci nepálila žáha.
Ten poslední Silvestr proběhl podle představ mé manželky. Jako už celkem tradičně v posledních letech koupila vstupenky do divadla na představení místních ochotníků pod názvem "Jedeme dál" . Na rozdíl od minulých let nebyla na programu nějaká komediální divadelní hra, ale mělo jít o "netradiční Silvestr do netradiční doby". Nevěděl jsem, co si pod tím mám představit, ale proč ne. Třeba budu mile překvapen. Lepší než sedět doma na zadku u televize. To jsem ale ještě netušil co mne čeká a co mne nemine.
Nejlepší byl začátek, když jsme si v divadelním baru dali po dvojce dobrého růžového vína. Dál už to bylo jenom horší a horší. Poslední večer roku 2021 v kutnohorském Tylově divadle nebyl koktejlem plným veselých scének a kratších komických povídek, ale pro mne večer plný nudy. Neskutečně se to vleklo a tři hodiny byly jako tři roky. Zasmál jsem se asi 3x. Z toho jednou prakticky sám. Bylo to ve chvíli, kdy v jedné scénce zaznělo z úst jedné herečky, že si nechala vytetovat na kozy Ivan a Vítek. Osazenstvo sálu evidentně netušilo o koho se jedná. Program byl proložen hudebním doprovodem orchestru, který tu nebudu jmenovat, abych mu nepošramotil pověst. Osobně nic proti kutnohorským ochotníkům nemám. Naopak někteří z nich patří mezi mé známé a rád na jejich divadelní premiéry chodím, ale tohle byl trapas. Asi ale jenom pro mne.
Televarieté totiž nikdy nepatřilo k mým oblíbeným televizním pořadům. Ten pořad byl pro mne zajímavý maximálně tak pouze kvůli Bohdalce s Dvořákem. Tam to mělo vtip i úroveň v rámci možností doby. Tohle bylo pro mne utrpením. To bylo za trest. Bože, co jsem komu udělal?
Domů jsme dorazili před půl jedenáctou a otázkou bylo, co budeme dělat do půlnoci. Navrhl jsem, že ty bublinky bouchneme hned tady a teď. A pak jsem pustil jako kulisu ČT, kde běžel silvestrovský pořad ČT koncipovaný jako přání k narozeninám Jiřiny Bohdalové. No, to nebylo o moc lepší. Kdyby to vysílali na ČT3 jako vzpomínkový pořad pro důchodce, tak proč ne. Ale tohle v hlavním vysílacím čase kdy vyvrcholením večera před Novoročním přípitkem je juchající Helenka Vondráčková a Michal David? Zlaté prciny nebo Silvestry s Menšíkem z Kavčích hor...
