Ve čtvrtek se mají setkat šéfové eurozóny, aby jednali o problémech a hrozbách rostoucí zadluženosti Itálie a Španělska, na které by se mohla rozšířit řecká nákaza.
Nedávno sice schválili Řecku další půjčku, ale zda-li to pomůže, ví pouze Bůh. Euro všechny tyto peripetie asi přežije, ale je otázkou, kolik nás to prodlužování kómatu bude stát. Obávám se, že hodně, a dotkne se to nepochybně každého z nás. Ne že ne. Někoho ovšem víc a někoho míň. My sice euro nemáme a v tuto chvíli je to určitě dobře, ale z dlouhodobého hlediska to je diskutábl, protože když bude mít Česko úspěšnou hospodářskou politiku a bude se mu ekonomicky dařit, pak se nám povede dobře s eurem i bez eura. Pokud ovšem půjdeme dosavadním směrem (ekonomicky a hlavně morálně) nedělám si žádné iluze. Bude to špatné s jakoukoli měnou. Ať budeme mít euro nebo korunu. Konec konců dolar už taky dávno není tím, čím kdysi a nelze se divit, že cena zlata stoupá.
Dnes se hodně mluví a píše o tom, co je lepší. Jestli zdanění příjmů nebo zdanění spotřeby. Mé stanovisko je dlouhodobě konzistentní což v praxi znamená, že se mi nelíbí jakékoli zvyšování daní, ale to je tak všechno, co s tím nadělám. Maximálně to mohu napsat do blogu a tím to končí.
Jako největší problém neustálého zvyšování DPH vidím v tom, že se to dotkne nejvíc těch nejchudších, protože jíst se musí a DPH z potravin se vyhnout nelze...
Dnešní příspěvek jsem nadepsal „Co je lepší?“ a myslel jsem tím „euro vs koruna“ a , zdanění příjmů vs zdanění spotřeby“ . Co se týče té měny osobně bych asi dal v dnešní době přednost zlatu, ale je třeba mít na paměti, že i když babské nebo knížecí rady občas zafungují, pořád platí biblické: „Neukládejte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde je zloději vykopávají a kradou. Ukládejte si poklady v nebi…neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.“ Nic jsme si totiž na tento svět nepřinesli a nic si z něho neodneseme nehledě k tomu, že nikdo z nás neví, kolik pozemského času je mu souzeno…
