Včera jsem se konečně dostal k tomu, abych zhlédl film režiséra Horáka "Havel". Zvědavost zvítězila. Film začíná rokem 1968 bratrskou pomocí vojsk Varšavské smlouvy a Havel se setkává s Dubčekem. Reklama slibovala "neuvěřitelný
příběh prvního svobodného prezidenta a co byste obětovali pro pravdu a lásku"
V kině jsem film neviděl a i když na Netflixu už je Havel nějaký ten pátek, neměl jsem odvahu ani náladu či chuť si to pustit. Až teprve včera, když manželka měla touhu pustit si něco na základě skutečných událostí, protože nedávno se jí líbil film "Mnichov". Nikoli ten Spielbergův o OH v Mnichově, kde 5. září 1972 palestinští teroristé napadli olympijskou vesnici, zavraždili dva izraelské sportovce a devět dalších unesli...
Nedávno jsme s manželkou sledovali s manželkou Mnichov režiséra Christiana Schwochowa, který pojednává o mnichovské zradě z britského úhlu pohledu, ale v souvislosti s Mnichovem 1938 (o nás bez nás) se teď mluví a píše víc než dost. A já chci dnes psát jenom o svých subjektivních pocitech z filmu "Havel" . Drahá polovička totiž u toho usnula. Měla po noční a tudíž to nelze přičítat kvalitě či nekvalitě filmu.
Film za zhlédnutí rozhodně stojí. Nebyla to pro mne ztráta času, ale žádná pecka to taky není, protože z filmu se nedozvíte nic, co byste nevěděli. Mne by tedy mnohem víc zajímalo období 1988-2003 zejména jak to bylo v roce 1989 s předáním moci a divácky zajímavá by určitě byla dějová linka jeho vztahu s Dášou Veškrnovou.
Za pozitivum filmu považuji casting. Viktor Dvořák v roli Havla sice není žádný propadák, ale mnohem lepší je Geislerová v roli Olgy. Podle mého názoru je z filmu nejlepší herecký výkon Martina Hofmanna. Jeho "Lanďák" nemá chybu.
A jak se líbil film vám a co si myslíte, jak by reagoval Václav Havel v souvislosti s aktuální situací na Ukrajině?
