Já už ale s Chorvatskem taky skončil. Nejenom proto, že ho znám jako své vlastní boty, ale je tam totiž draho a služby těm cenám vůbec neodpovídají. Polsko však mám taky moc rád. Například včera jsme se vrátili a nemělo to chybu.
Do Chorvatska jsme jezdili k moři, když byly děti malé. Jadran jsme poznávali postupně. Od severu k jihu. S dětmi jsme začínali na Istrii a skončili v jižní Dalmácii. Když na kluky přišla puberta, tak už začali Chorvatskem opovrhovat, že by to chtělo nějakou změnu. Tak jsme dali jednou egyptskou Hurghadu. Apartmány jsme vyměnili za hotel a vlastní vaření za hotelovou stravu. Šnorchlování v moři bylo sice fajn, ale dostihla nás Faraonova pomsta, kdy zvlášť starší syn byl skoro na umření. To bylo naposledy, kdy byl s námi na letní dovolené potažmo prázdninách. Mladší syn byl pak ještě jednou s námi v turecké Alanyi a pak už si kluci jezdili po celém světě podle svého gusta.
Já s manželkou jsem ovšem na Jadran nezanevřel. Navštivili jsme místa ještě nepoznaná konkrétně ostrov Hvar a hlavně jsem si splnil svůj sen. V covidové době navštívili Dubrovník a to bylo něco, co se málokomu poštěstí. Město prakticky bez turistů a na hradbách jsme byli prakticky sami. Nádhera. Loni v červnu jsme byli ještě v hotelu Nano v Drveniku, ale to byla závěrečná tečka za chorvatskou kunou a s největší pravděpodobností i za Jadranem. V průběhu léta jsme pak vyrazili dvakrát do Polska. Na poznávačku. Nejdříve do Wroclavi, kde se nám moc líbilo. Nejenom město jako takové, ale mají tam i moc pěkné golfové hřiště. No a v srpnu jsme poprvé v životě vyrazili k Baltu konkrétně do Gdaňsku. Kdo tam ještě nebyl, tak vřele doporučuji. Z turistického úhlu pohledu krásné město, kde je pořád na co koukat a kde se nudit určitě nebudete. Atraktivní destinace pro turisty z celého světa. Jenom mám trochu obavu, aby se z ní brzy nestal druhý Dubrovník. Loni jsme tam Čechů moc nepotkali, ale v české mutaci časopisu Forbes jsem se dočetl, že "Polsko se pro Čechy stává novým Chorvatskem".
Polsko má samozřejmě turistům hodně co nabídnout. Počínaje krásnými sakrálními památkami, přes historická města, nedotčenou přírodu, hory, jezera a samozřejmě i to moře. Ale pozor. Není to Jadran a nikdy nebude. Loni jsme měli štěstí na počasí a tak jsme strávili i nějaký čas na pláži v Sopotech. Na pláži bylo samozřejmě mnohem víc lidí než v moři. Jó dalo se, ale chápu, že spousta Poláků jezdila raději do Chorvatska než k Baltu a mnozí asi pořád jezdí, ale konkrétní čísla neznám.
V anketě MF Dnes "Vyměnili byste dovolenou u Jadranu za odpočinek u Baltu" 86% hlasujících říká, že ano, 14% že ne, a co vy milí čtenáři?
Co se týče pobytu u moře, já jsem definitivně vyměnil Chorvatsko za Turecko. Koncem června jsme byli v Kemeru a doufám, že se tam ještě někdy vrátím. Průzračné, tyrkysové moře je plně srovnatelné s modrým Jadranem a místo panoramatu Biokovo se člověk kochá z vody výhledy na pohoří Taurus.
Dnes ale dám přednost stínu a odpoledne nečekanému finále Wimbledonu. Markétu Vondroušovou lze sledovat od 15:00 na Eurosportu 2.
PS Včera jsme se vrátili z čtyřdenního pobytu v Poznani. Bylo tam taky moc hezky i když z turistického úhlu pohledu jsou Krakow, Wroclav a Gdaňsk atraktivnější destinace. Pro spoustu Čechů je však nejoblíbenějším místem Biedronka...
