Setkání s filosofem

Někdy mám pocit, že by bylo nejlepší zalézt do jeskyně a mými nejlepšími druhy by byli velbloud, lev a dítě.

„Z čeho se tak raduješ ?“ ptá se mě kamarád.

„Jak krásně opravili to náměstí.“ povídám.

„Copak to je důvod k radosti ?“

„A proč ne ?“

„Copak nevidíš, co se tady děje ?“ pokračuje:

„Tady se staví honosné paláce

zakládají zahrady, fontány, kašny

a zatím

morálka a tradiční hodnoty

jdou do háje.

Dopadnem jako starý Římani.

Za chvíli budem za senátory

volit své koně.“

„Co máš proti koňům ?“ ptám se.

„Nic. Jen to, že zvířata

maj dneska větší hodnotu než člověk.“

„To myslíš vážně ?“

„Jistě. Když zabiješ psa

tak Tě zlynčujou

a nejradši by Tě pověsili,

když zabiješ člověka

tak o Tobě natočí film

a ještě se to stane blockbusterem.“

„Taková je doba.“ říkám.

„Takoví jsme my.“ oponuje:

„Urazili jsme cestu od červa k člověku,

ale leccos v nás

je pořád ještě červ.“