Když padá déšť

P ů l n o č n í  b á s e ň  o  t o u z e  a  n o č n í ch  s n e ch , h l a v n ě  p r o  t y  c o  n e m ů ž o u  s p á t.

                                                           Když padá déšť

                                                           na vyprahlou zem

                                                           je to jako když hladíš

                                                           kočičí srst

                                                           praská a jiskří

                                                           pod rukou

                                                           takový pocit

                                                           vždycky mám

                                                           když vjedu Ti do vlasů

                                                           a Ty ještě nespíš

                                                           ach být to tak pravda

                                                           a tys´ řekla: „Jiří,

                                                           neboj se miláčku,

                                                           ještě tu jsem.“