Chlapi prý nepláčou

Tahle báseň je určena nejen mému pětiletému synovci Lukáškovi, ale všem klukům a chlapům, kterým byla od malička podsouvána nesmyslná myšlenka, že chlapi nepláčou.

                                               Lukášku, rozbil sis koleno ?

                                               Ach kdyby tohle byla

                                               ta největší bolest na světě

                                               viděl jsem větší chlapy plakat

                                               navenek tvrdší mramoru

                                               viděl jsem tátu

                                               nad tělem maminky

                                               poprvé v životě

                                               viděl jsem sebe

                                               tolikrát, že už to ani nespočítám

                                               viděl jsem andělské tváře

                                               i drsné líce starých mužů

                                               pokryté slzami

                                               viděl jsem sebevědomé a jisté

                                               říkajíc: „Já nikdy.“

                                               a přec, tu a tam, potajmu

                                               ale pláč je dar

                                               a to si pamatuj

                                               pláčem nic nezkazíš

                                               s pláčem ses narodil

                                               tak se s ním nauč i žít.