Voda

Netlumí nárazy vln, protože bouře zvedá kotvy, ničí, pálí, sténá, hladí. Mokrá je dost, ale prsty se do ní boří, propadají se někam hloub.

Je modrá na povrchu,
jako snad i obloha,...
ale uvnitř černá jako můj dotek.
Rozlévá se, když ji miluješ,
nenávistně však stravuje oheň.
Vyhasínáš v dlaních bílých ptáků,
krmíš sebou zástupy
a ony se přes tebe přeženou.
Nechají za sebou klid a mír,
vodu čistou, bohatou
na krev a plankton.