Naše významná jména

Na oblázcích jsem zapomněla své jméno. Bylo staré a omšelé. Tráva jím prorostla a já se divila, jak svěží zelená dokáže dodat lidem, kteří už přestali věřit, novou naději. Novou mízu.

I všechny barvy duhy by mohly

být těmi našimi kapkami v moři,

být sněhobílým sametem, co

tolik hladí a dodává životu

tak nějak hlubší smysl.

Jména jsou různá a hlavně

každé něco znamená. Co

ale to mé? Prý vládkyně domu.

Kterého domu, když jsem doma všude?

A kde je můj vládce? Kde mám své dvojče?

Jsme Dvojplamen!