Asi jako každý občan naší země si kladu otázku kam směřujeme a co je příčinou neustálých veletočů, neúspěchů, pádů vlády a především velmi nepříznivých dopadů na občana voliče. Pravidelně chodíme k volbám a snažíme se odpovědně vybrat vládu, která má nejlepší program a která myslí na nás, na prosté občany. Volby proběhnou, my plní očekávání sledujeme povolební vyjednávání a neustále se opakující scénář. Bez ohledu na výsledek voleb, zůstává u moci stále stejná skupina těch nejzdatnějších intrikářů, kteří neváhají uprostřed volebního období vytvořit novou stranu, nebo přeskočit do jiné. A tak na místech náměstků a ministrů rotují ti nejzdatnější a nejprotřelejší. Nelze očekávat nijaké radikální změny, nové nápady nebo obrat k lepšímu.
Zamysleme se nad výhodami většinového systému, vyhraje strana nebo koalice, která přesvědčí programem voliče, ujme se vlády a volič má přímou kontrolu, jak plní předvolební sliby.Nejdůležitější okamžik přichází při dalších volbách, volič je buď spokojen a prodlouží vládu nebo nespokojen a vyhrají ti druzí. Potom nastane ten nevídaný okamžik, kdy se vlády ujmou nově zvolení a ti staří jdou tak říkajíc od koryt. Žádné střídaní funkcí, šachy náměstci, ministři, ale důsledně děkujeme odejděte, teď vládneme my. A máme čtyři roky na to přesvědčit voliče. Jak jednoduché a v našich vodách nevídané.
Místo toho se u nás naplno rozjíždějí politické intriky, jedna strana podráží druhou, nikdo za nic nezodpovídá, sliby se neplní, buď neshodou koalice nebo přílišnou silou opozice. Vždy se nějaká výmluva najde.
Tento systém je prohnilý a nefunkční, snad už dvacet let experimentů stačilo k prohlédnutí. Hledejme společně stranu, která důsledně prosadí většinový volební systém a pak se možná budeme všichni divit, jak to funguje.
