Že se před volbami slibuje a že je to třeba brát s nadhledem, to je každému jasné. Co se teď ale v kampani na Liberecku děje kolem podpory železnice, to už je na zamyšlenou. Opravdu chceme, aby kampaň bylo jen takto tupé divadlo?
Možná to odstartoval Andrej Babiš se svým videem. Pozdravil „ahoj, lidi“ a sdělil jim svůj geniální plán. Bude řešit nezaměstnanost (momentálně v ČR na historicky nejmenší hodnotě 3 %...) tím, že lidi budou dojíždět do práce vlaky. Takže vystaví po celé republice rychlodráhy. Nikterak se nebál vystřelit dobu jízdy mezi Prahou a Brnem 40 min. Byť seriózní studie hovoří i při standardní rychlosti vlaku mezi 300 – 350 km/h o cestovní době 60 min. Další snižování doby by bylo spojeno s výraznými náklady na další napřimování tratě. (Viz článek na serveru vysokorychlostni-zeleznice.)
Ostatní politické strany už nějakou dobu závidí PR mašinu, která stojí za úspěchy hnutí ANO. A tak se jeho konkurenti nijak nezdráhali obšlehnout tyto sliby. ČSSD a Starostové tak pár týdnů před volbami vytáhli v liberecké kampani slib rychlodráhy Liberec – Praha (viz článek na iDnes.cz). Kde se ale toto jejich nadšení pro železnici tak náhle vzalo?
Politický čin vs. politický slib
Hnutí Starostové Libereckého kraje je ve vedení tohoto kraje už druhé volební období. Současný lídr jejich volební kandidátky na Liberecku, Marek Pieter, je celou tu dobu v radě kraje, nyní dokonce přímo radním pro dopravu. V této gesci byl celou dobu velice aktivní v tom, že se pachtí se zakázkou na autobusovou dopravní obslužnost a prodlužuje tak dobu, kdy je krajský rozpočet vysáván společností Busline. Tím se ve své funkci bezpochyby proslavil. Ale že by bylo jakkoliv slyšet o tom, jak aktivně jedná se SŽDC či Ministerstvem dopravy a urychluje proces plánování železnice Liberec – Praha?
Ještě bizarnější je pohled na lídryni ČSSD, Michaelu Marksovou-Tominovou. Ta se nechává fotit na libereckém nádraží, ze kterého pravděpodobně nikdy nikam nejela, neboť z regionu nepochází. Vyhlašuje slib rychlodráhy Praha-Liberec, přestože je jasné, že danému tématu naprosto nerozumí. Její kompetence na Ministerstvu práce a sociálních věcí jsou nezpochybnitelné, nicméně to, co předvádí v Liberecké kampani, je křeč. Vrcholem byl její nedávný status na Facebooku, kde vyhlašovala sběr podpisů pro tuto rychlodráhu. To je přesně způsob, jak chceme, aby vládní politik řešil naše záležitosti – sbíral podpisy!
Věcné doplnění k danému tématu…
Pro představu, jak je to s železničním spojením Liberec – Praha. Především jde o oblíbenou disciplínu projektových kanceláří. Momentálně byla ze strany Správy železniční a dopravní cesty (SŽDC) zadána již 13. studie tohoto spojení. Kuriózní je osud té dvanácté. Spolufinancoval jí mimo jiné Liberecký kraj za vlády M. Pietera. Byla zpracovaná pochybně, navrhovala maximalistické řešení podél dálnice D10, které bylo tou samou studií vzápětí odsouzeno jako neekonomické. („Spojení vykazuje přepravní potenciál, avšak s ohledem na existenci dálnice D 10 a čtyřpruhové I/35 nedosahují benefity dostatečné míry, která by odůvodnila výstavbu rychlé, v celé trase dvoukolejné tratě.“)
Skvělá práce! Přitom už od roku 2002 je tu dávno vymyšlena realistická varianta tzv. Všejanské spojky, tedy trasy z Prahy přes Lysou nad Labem a Milovice na trať Nymburk – Mladá Boleslav. Tento první krok by výrazně pomohl přetíženému úseku dálnice D10 mezi Prahou a Mladou Boleslaví, neboť by bylo dosaženo cestovní doby vlakem mezi těmito městy cca 40 min. Pak by se uvidělo, zda má smysl investovat do úpravy dalších úseků trati od Mladé Boleslavi směrem k Liberci, nebo je dosažitelnost Prahy z Liberce po neucpané dálnici vlastně dostatečná a priority má tenhle stát jinde.
Slibem ale nezarmoutíš a tak teď budou všichni hovořit o nadzvukové rychlodráze Praha – Liberec. Na konci příštího volebního období z toho bude nová čára v plánovacích dokumentacích SŽDC a ucpaná dálnice u Prahy. Děkujeme.
