Lithium a chaotické lhaní ČSSD

Problematice horního zákona ani není třeba rozumět a jen podle podivuhodných veletočů ve výmluvách ČSSD musí být každému jasné, že tady něco nehraje.

Pro rychlou orientaci v kauze lithia je dobré se hned na začátek podívat na text onoho memoranda, které tak rozvířilo celou debatu. Najdete ho na webu Ministerstva průmyslu a obchodu, kde ho pod tlakem kritiky pověsilo 4. 10. v českém překladu. Na první pohled čtenáře zaujme totální vágnost jednotlivých ustanovení memoranda. Hned druhá odrážka stojí za to: „Podporovat využívání a zpracování lithiových rud.“ Kde? V ČR? V ústeckém regionu? V jakém množství? Týká se to veškeré vytěžené rudy? Zpracování znamená přesně co? Chybí čísla, chybí konkrétní řešení, pouze obecná provolání. Ale pozor, jedna věta tam zní poněkud jednoznačněji a hrozivěji:

„Berouc na vědomí Dohodu mezi Českou republikou a Austrálií o vzájemné podpoře a ochraně investic (…)“

Jistě, memoranda tohoto typu bývají spíše obecná, ale pojďme se tedy ptát, jaké mohou být důsledky takovéhoto memoranda. Přece nebylo podepsáno jen tak, že zrovna nebylo na MPO do čeho píchnout. A zkusme na to přijít na základě postupně přicházejících vysvětlení z úst představitelů ČSSD.

Verze 1 – za všechno může ODS a ANO

Z počátku ČSSD argumentovala tím, že šlo o dříve rozhodnutou věc. Povolení k provádění průzkumné těžby totiž bylo vydáno ministrem pro životní prostředí již za vlády ODS v roce 2010. Richard Brabec za ANO ho v roce 2015 prodloužil. ČSSD tak podle této verze pouze zachraňuje to, co bylo rozhodnuto již dříve, když memorandem posiluje roli státu.

Výmluva ČSSD ve variantě 1: Za všechno můžou oni!

Jde ovšem o zjevnou manipulaci. Horní zákon průzkum upravuje v § 14. V ustanovení § 24 odst. 3 se pak hovoří o tom, že ten, kdo provedl průzkum, má přednostní nárok na následnou těžbu (stanovení dobývacího prostoru). V praxi tak funguje horní zákon následujícím způsobem:

  1. Našel si na svém pozemku ložisko suroviny? Můžeš si zažádat o průzkum ložiska. Povolení je vydáváno Ministerstvem pro životní prostředí v režimu státní správy. Tedy jen na základě zákona, politická preference ministra se v tomto řízení nemůže nikterak projevit. Pokud žadatel splní zákonné podmínky, dostane povolení.
  2. V rámci průzkumu si zjistil, že suroviny je dost a rozhodl ses těžit? Zažádej o vymezení dobývacího prostoru a můžeš začít. Opět státní správa, žádná politika. Obě rozhodnutí musí být v souladu se surovinovou koncepcí, která je většinou natolik obecná, že souhlas nelze upřít.

Je třeba si ale uvědomit specifika tak rozsáhlé těžby, o jaké se mluví v případě lithia v Krušných horách. U lokálního dolu na štěrkopísek se žádná memoranda nesepisují, těžař stát k ničemu nepotřebuje. Jiná je ovšem situace v případě tak masivní těžby, o jakou v případě lithia v Krušných horách jde. V takovém případě je součinnost státu nezbytná. Velmi pravděpodobně budete muset budovat důlní díla na pozemcích státu, konkrétně Lesů ČR. Velmi pravděpodobně budete muset kvůli těžbě vybudovat či upravit silnice. To opět bez spolupráce ze strany státu nelze. Právě proto zde bylo sepsáno memorandum. Australští těžaři by se bez součinnosti státu do celého projektu pustit nemohli. Samotným průzkumem si ale tuto součinnost ze strany státu nikterak závazně nepředplatili.

S výmysly se zapojil i čistý pan premiér.

Verze 2 – memorandum není nic závazného

S tímto vyjádřením přispěchal ministr Havlíček následně. Memorandum je podle něj nezávazné ujednání, ze kterého pro stát nevyplývají žádné závazky ani povinnosti. „Jsem si jistý, že formulace, které jsou v memorandu obsaženy, jsou z tohoto pohledu v uvozovkách neškodné,“ dodal Havlíček.

Takže nejdříve nás memorandum zachraňuje před tím, aby si těžaři dělali s lithiem, co chtějí. Následně je memorandum označeno jako „nezávazné ujednání“. Skutečně? Jaký má smysl podepisovat něco, co je nezávazné?

Houština předpisů mezinárodního práva je spletitá, ale jestli něco v právu standardně platí, tak je to podpis. Je zřejmé, že australské firmě se uzavřením memoranda dal do ruky velmi mocný nástroj, který její postavení v případném sporu s ČR výrazně posílí. Odkaz na dohodu o ochraně investic tam není jen tak náhodou. Vláda se tímto jasně přihlásila k tomu, že aktivity těžařů v Krušných horách spadají do působnosti této dohody. Vágní formulace týkající se způsobu zpracování lithia naopak vůbec nezajišťují to, aby se lithium skutečně zpracovávalo v ČR a pouze se nevyváželo do zahraničí.

Tři týdny před volbami

Andreje Babiše oprávněně jeho kritici označují za populistu a demagoga. V případě této kauzy ale skutečně nejde jen o předvolební a manipulativní kampaň. Naopak, podpis memoranda pár týdnů před volbami opravdu zavání tím, že zadlužená ČSSD využila na poslední chvíli dobrou příležitost doplnit si svou stranickou kasu. Je trochu smutné, že to provedla zrovna ČSSD stavící se v kampani do role jediné autentické levicové strany. Privatizace přírodních zdrojů totiž není zrovna standardní levicová politika.

Autor: Jindřich Felcman | pondělí 9.10.2017 19:42 | karma článku: 36,16 | přečteno: 1688x